3. 12. 2013

Úkazy na obloze 2. 12. - 8. 12. 2013 (48. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devětačtyřicátém týdnu roku 2013. Měsíc je zítra v novu. V průběhu týdne nám tedy Měsíc nebude bude rušit noční pozorování slabých objektů. Také jsou vhodné podmínky s ohledem na Měsíc na pozorování komety Lovejoy, viz. mapka, kterou jsem Vám poslal v pátek 29.11. Kometa ISON nepřežila průlet kolem Slunce.
Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc bude po novu (v úterý 3. 12. 2013) a bude vidět jako úzký srpeček na večerní obloze. Večer po setmění je vidět nejlépe nízko nad jižním až jihozápadním obzorem Venuše. Později můžeme již jen pomocí dalekohledu vidět planetu Uran a Neptun. Večer vychází Jupiter, nejlépe bude vidět po půlnoci. V druhé polovině noci vychází Mars. Aktivita Slunce poklesla. Po setmění a nad ránem je vidět v triedru, za bezměsíčné noci i okem, kometa Lovejoy.

Měsíc:
     Měsíc je zítra dnes 3. prosince v 1h 23m SEČ v novu. Tedy v tomto týdnu jsou vhodné podmínky pro pozorování slabých objektů v průběhu celé noci, kromě večera koncem týdne. Od středy bude zajímavé sledovat úzký srpek Měsíce nad západním obzorem. Ve čtvrtek 5. prosince bude Měsíc nejblíže k Venuši (vpravo od ní), v pátek 6. prosince bude Měsíc vlevo nahoře nad Venuší. 

Viditelnost planet:
     po setmění je vidět nízko téměř na jihu až jihozápadě Venuše, jako výrazná hvězda těsně po západu Slunce, určitě ji nemůžeme přehlédnout. O něco později vychází Jupiter (kolem půl sedmé večer), který je nejlépe vidět po půlnoci v souhvězdí Blíženců, nad ránem už je přes 50° vysoko nad obzorem. Po půlnoci vychází načervenalá planeta Mars. Ráno je téměř 30° nad obzorem. Uran je na obloze vidět hlavně v první polovině noci v souhvězdí Ryb (zapadá před druhou ráno) a Neptun je vidět večer v souhvězdí Vodnáře, zapadá kolem půl jedenácté večer. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek. 

Merkur
     (cca - 0,7 mag) je vidět ráno krátce před východem Slunce neboť se vrací do blízkosti Slunce. 

Venuše 
     (- 4,6 mag) je nízko téměř nad jižním až jihozápadním obzorem jako večernice, dosahuje maximálního jasu a zapadá před sedmou večer (pro Vyškov v 18h 42m SEČ). Přesto je díky své velké jasnosti za dobrého počasí nepřehlédnutelným tělesem. Mizí za obzorem tři hodiny po západu Slunci. 

Mars
Jupiterovy měsíce
     (1,2 mag) je vidět v druhé polovině noci.  Vychází kolem jedné ráno (pro Vyškov v 00h 43m SEČ). Nad ránem je 30° nad obzorem a upoutá nás svoji načervenalou barvou. Nyní už prochází souhvězdím Panny. 

Jupiter 
     (- 2,6 mag) je vidět v souhvězdí Blíženců. Vychází kolem půl sedmé večer (pro Vyškov ve 18h 32m SEČ). Kolem půl třetí ráno najdeme Jupiter 50° nad jihem. 
     Velká rudá skvrna prochází středem kotoučku planety 3. prosince v 00h 30m SEČ, 4. prosince v 6h 20m SEČ, 5. prosince v 22h 00m SEČ, 7. prosince ve 23h 40m SEČ a 9. prosince v 5h 25m SEČ. 
     Zajímavé úkazy měsíců Jupiteru: 6. prosince přechází měsíce Io nad kotoučem planety od 3h 52m SEČ do 6h 07m SEČ; 6. prosince končí ve 22h 20m SEČ přechod měsíce Ganymeed nad planetou; 7. prosince přechází měsíc Io nad kotoučem planety od 22h 18m SEČ do 00h 33 m SEČ-8. prosince a 8. prosince přechází měsíc Europa nad kotoučem planety od 3h 37m SEČ do 6h 20m SEČ. Obrázek ukazuje polohu galileovských měsíců. 

Saturn
     (0,6 mag) je vidět ráno před východem Slunce, vychází po páté ráno (pro Vyškov v 5h 17m SEČ). 

Uran
     (5,7 mag) je vidět večer a převážnou část noci v souhvězdí Ryb, vrcholí už večer a zapadá kolem druhé ráno (pro Vyškov ve 1h 57m SEČ). Jeho pozice na obloze je výhodná k jeho vyhledání, protože se můžeme "odrazit" od hvězdy delta Psc (4,4 mag).  Jeho kotouček již rozlišíme při stonásobném zvětšení. 

Neptun
     (7,8 mag) už můžeme vidět večer v souhvězdí Vodnáře, zapadá kolem půl jedenácté (pro Vyškov ve 22h 35m SEČ).  Vyhledat ho můžeme v dalekohledu od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag), od této hvězdy je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami, přičemž Neptun je jakoby v těžišti jejich trojúhelníku. V dalekohledu o průměru nad 25 cm bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček i s měsícem Triton (13,5 mag). 

Slunce
     snížilo viditelně svoji aktivitu, ovšem jenom na straně přivrácené k Zemi. Na odvrácené straně bylo pozorováno mnoho oblaků plazmy, tedy zde docházelo k silným erupcím. Uvidíme jak vývoj bude vypadat v tomto týdnu. Dnes Slunce vyšlo kolem půl osmé ráno (pro Vyškov v 7h 27m SEČ) a zapadne kolem čtvrté (pro Vyškov v 15h 55m SEČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází v 7h 33m SEČ a zapadá v 15h 54m SEČ. 

Kometa ISON se protáhla kolem Slunce a kometa Lovejoy bude vidět pouhýma očima.
     Kometa ISON 28. listopadu v necelých 20 hodin našeho času byla nejblíže u Slunce. Ovšem její jádro průlet nepřežilo a tak se kometa nestane jasným objektem noční oblohy. 27. listopadu, tedy den před průchodem okolo Slunce došlo k mohutnému výbuchu, po kterém na dráze zbyly už jenom trosky jádra. Některé části jádra přežily samotný průlet 1,2 mil. km nad povrchem Slunce, kde byla teplota přesahující 2500°C. Do 2 až 3 hodin po průletu se rozpadly na mikroskopický prach. Pozůstatek po kometě byl zhruba 15x slabší, než by byla očekávaná přeživší kometa. Rozpad komety byl však důležitý pro astronomy a profesionály. Ti mohou díky němu získat klíčové informace o stavbě a složení jádra. Doufám, že si astronomové zodpoví tři zajímavé otázky. Proč se kometa ještě ve velké vzdálenosti od Slunce jevila tak aktivní. Další otázka je jaký mechanismus způsobil to, že se malé úlomky nevypařily už při největším přiblížení ke Slunci a poslední záhada je objasnění původu ohonu, který se objevil v posledních listopadových dnech. Uvidíme co výzkum a zpracování pozorování přinese v nejbližších dnech.
     Nyní tedy pozornost na sebe strhla kometa C/2013 R1 (Lovejoy), která se zjasnila a její jasnost je kolem čtvrté magnitudy (pouhým okem jsou vidět hvězdy zhruba do 5. mag). V pátek jsem Vám poslal vyhledávací mapku na tuto kometu. Svou jasnost si kometa udrží asi celý prosinec. V triedru je vidět i několikastupňový ohon. Nejlépe je vidět mezi 5. až 6. hodinou ranní a bude se zvolna pohybovat souhvězdími Pastýře, Severní koruny a Herkula.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Váš Petr Hájek





Z rána 3. 12. 2013 fotografie od Petra Hájka: kometa C/2013 R1 (Lovejoy).
     Počasí přálo a byla krásná bezměsíčná noc. Snímek byl získán fotoaparátem CANON EOS 550D v primárním ohnisku astrografu Newton 200/800mm na MontePa. Snímek není upravován. Expozice probíhala od 4h 47m do 4h 55m SEČ. Je patrný nápadný ohon, kóma i centrální jádro.
     Kometa se nachází v horní části souhvězdí Pastýře. Výhodné podmínky jsou kolem páté hodiny ranní. 




***