27. 8. 2013

Úkazy na obloze 26. 8. - 1. 9. 2013 (35. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v pětatřicátém týdnu roku 2013. Měsíc je ve středu 28. 8. 2013 v poslední čtvrti. Otvírá se tedy možnost pozorovat slabší objekty večer a v první polovině noci.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je ve středu v poslední čtvrti. Vidět můžeme prakticky všechny planety, večer po setmění je vidět nízko nad západním obzorem Venuše, končí viditelnost planety Saturn. V noci je vidět (už ale dalekohledem) planeta Neptun a Uran. Neptun je v opozici se Sluncem (je na opačné straně oblohy než Slunce). Je vidět v dalekohledu tedy celou noc. Ráno před východem Slunce je nízko nad východním obzorem planeta Mars a výše Jupiter. Skončily večerní přelety ISS.

Měsíc:
     Měsíc je ve středu 28. srpna v 11h 35m SELČ v  poslední čtvti. Otvírá se tedy možnost ve večerních hodinách pozorovat slabší objekty. Milovníci sledování Měsíce si přijdou na své v druhé polovině noci, kdy se opět projeví plasticita objektů na terminátoru Měsíce (rozhraní světla a tmy). 31. srpna v ranních hodinách nastane konjunkce Jupiteru s Měsícem (Měsíc bude 5,3° jižně). Měsíc 31. srpna prochází okolo Marsu a Jupiteru na ranní obloze. 31. srpna je Měsíc nejdále od Země (apogeum - 404 845 km). 

Viditelnost planet:
     po setmění je vidět nízko téměř na západě Venuše, jako výrazná hvězda těsně po západu Slunce, lépe se najde pomocí triedru. Pro nadšence končí viditelnost planety Saturn, je velice nízko na jihozápadě a zapadá kolem desáté hodiny večerní. Jupiter je vidět ráno nad jihovýchodním obzorem, vychází skoro pět hodin před východem Slunce. Na ranní obloze se ukáže také načervenalý Mars, který je níže k obzoru než Jupiter a vychází více než tři hodiny před východem Slunce. Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb a Neptun je vidět celou noc v souhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek. 

Saturn
     (0,7 mag) se přesunul na jihozápadní oblohu a dá se pozorovat po setmění v souhvězdí Panny, vlevo od jasné hvězdy Spiky. Pomalu končí jeho období pozorování na večerní obloze, jeho výška nad obzorem už je jen něco kolem deseti stupňů nad obzorem. Stále však můžeme pozorovat jeho krásně rozevřený prstenec. Saturn zapadá kolem desáté večer (pro Vyškov ve 21h 52m SELČ). Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení. 

Venuše
     (- 4,0 mag) je nízko téměř nad západním obzorem zapadá kolem deváté večer (pro Vyškov ve 20h 54m SELČ). Je to asi hodinu po západu Slunce, takže je nad západem ještě dost světla a k vyhledání možná pomůže triedr. 
Jupiterovy měsíce

Mars
     (1,6 mag) je vidět asi tři hodiny před východem Slunce ráno nad východním obzorem, vychází kolem třetí ráno (pro Vyškov ve 2h 45m SELČ). 

Jupiter 
     (- 2,0 mag) je vidět v souhvězdí Blíženců skoro pět hodin před východem Slunce ráno nad východním obzorem (pro Vyškov v 01h 24m SELČ). Můžeme pozorovat i Galileovské měsíce. Obrázek ukazuje jejich polohu. 

Uran
     (5,7 mag) je vidět téměř celou noc v souhvězdí Ryb, vrcholí v druhé polovině noci, vychází kolem deváté (pro Vyškov ve 20 h 46m SELČ). Jeho pozice na obloze je výhodná k jeho vyhledání, protože se můžeme "odrazit" od hvězdy delta Psc (4,4 mag).  Jeho kotouček již rozlišíme při stonásobném zvětšení. Polohu Uranu jsme přínesli na mapce v předchozích informacích. 

Neptun
     (7,8 mag) už můžeme vidět celou noc (je v opozici se Sluncem) v souhvězdí Vodnáře, vychází kolem půl osmé večer (pro Vyškov v 19h 35m SELČ). Vyhledat ho můžeme v dalekohledu od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag), od této hvězdy je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami, přičemž Neptun je jakoby v těžišti jejich trojúhelníku. V dalekohledu o průměru nad 25 cm bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček i s měsícem Triton (13,5 mag). Polohu Neptunu na obloze zachycují dva obrázky.
     Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta. Patří mezi plynné obry s rovníkovým průměrem okolo 50 000 km. To co pozorujeme je atmosféra planety složená převážně z vodíku a helia s větším podílem vody, čpavku a metanu. Planeta byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem, jako vůbec jediná planeta na základě matematických výpočtů gravitačních odchylek okolních těles. Planeta má rovněž prstenec, který pozemskými dalekohledy není běžně vidět. V současné době známe asi 14 měsíců této planety. Největší měsíc Titan byl objeven jen 17 dní po objevu planety.

Slunce
     bylo minulý týden pokryto řadou skvrn a jeho aktivita byla zvýšená, uvidíme jak se bude aktivita vyvíjet v tomto týdnu. Na začátku týdne Slunce vyšlo kolem šesté hodiny a zapadlo před osmou hodinou večerní. Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází v 6h 07m SELČ a zapadá v 19h 37m SELČ. Opět se nám noc prodlužuje. 

Přelety ISS v tomto týdnu večer skončily. Nyní nastává období denních přeletů.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Váš Petr Hájek