25. 2. 2013

Úkazy ve dnech 25. 2. - 3. 3. 2013 (9. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devátém týdnu roku 2013. Měsíc je dnes 25. února v úplňku a postupně ubývá do poslední čtvrti (4. března). Postupně s ubývajícím Měsícem se budou zlepšovat pozorovací podmínky pro slabé objekty.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží z dnešního úplňku do fáze poslední čtvrti, která nastane v pondělí 4. března. V sobotu projde Měsíc kolem Saturnu. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, druhá polovina noci je výhodná pro pozorování druhé největší planety sluneční soustavy - Saturnu. Večer končí přelety ISS.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 25. února v úplňku ve 21 h 26 m. Postupně vychází Měsíc později a později až koncem týdne vychází kolem půl noci. 2. března je Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc bude 3,8° jižně).

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do půl druhé v noci, kdy zapadá). Nad západním obzorem po západu Slunce je vidět nízko planeta Merkur, zapadá na začátku týdne asi hodinu po západu Slunce, koncem týdne už pouze půl hodiny po západu Slunce. Venuše je již nepozorovatelná pro svoji blízkost u Slunce. Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze kolem jedenácté hodiny. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu nad západním obzorem po západu Slunce, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze večer v souhvězdí Ryb a Neptun je nepozorovatelný.

Merkur
     (- 0,2 až 1,4 mag na konci týdne) je vidět po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem, na začátku týdne zhruba hodinu po západu Slunce. Jeho viditelnost tento týden končí.

Venuše je nepozorovatelná.

Jupiter
     (- 2,3 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem šesté večer (pro Vyškov v 17 h 45 m SEČ) a zapadá už kolem půl druhé ráno (pro Vyškov v 1 h 38 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
25. 2. v 21 h 55 m SEČ;
26. 2. v 17 h 50 m;
27. 2. ve 23 h 35 m;
28. 2. v 19 h 25 m;
2. 3. ve 21 h 05 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
25. 2. nastane od 20 h 35 m do 22 h 47 m přechod měsíce Io;
26. 2. můžeme vidět od 17 h 20 m do 19 h 46 m přechod stínu měsíce Europa a ve 21 h 23 m konec zatmění měsíce Io;
27. 2. můžeme vidět v 18 h 36 m konec přechodu stínu měsíce Io;
1. 3. můžeme vidět přechod měsíce Ganymed od 22 h 24 m do 00 h 44 m;
3. 3. můžeme vidět od 22 h 27 m do 00 h 55 m zákryt měsíce Europa.

Saturn
     (0,4 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem jedenácté (pro Vyškov v 22 h 57 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem čtvrté ráno (pro Vyškov ve 4 h 03 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Uran
     (5,8 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu kolem osmé večer (pro Vyškov v 20 h 00 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun je nepozorovatelný.

Slunce
     nejeví vyšší aktivitu, přestože na Slunci byla aktivnější oblast. Je otázkou kdy bude v roce 2013 to očekávané maximum sluneční činnosti. Na začátku týdne Slunce vychází po půl sedmé ráno (pro Vyškov v 6 h 38 m SEČ) a zapadá kolem půl šesté odpoledne (pro Vyškov v 17 h 32 m SEČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 6 h 32 m a zapadá v 17 h 37 m.

Možnost pozorování přeletu ISS pro náš region ve večerních hodinách pomalu končí.
Den            Začátek     Směr                           Konec       Směr
25.2.          18h 07m    západoseverozápad     18h 13m    jihovýchod 
26.2.          18h 54m    západojihozápad         18h 58m    jihojihozápad
27.2.          18h 03m    západ                         18h 08m    jihojihovýchod
 
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na březnové obloze
     v průběhu měsíce března 2013 bude vidět na obloze po západu Slunce a ráno před východem Slunce kometa, která podle předpovědi by mohla být viditelná pouhým okem. V průběhu února se kometa pohybovala po jižní obloze. Při současném trendu zjasňování je velice pravděpodobné, že kometa by mohla na naší obloze vyjít jako objekt s jasností kolem 2,5 mag, tedy s jasností srovnatelnou s hvězdami ve "Velkém voze". Poté by měla slábnou a ještě na konci března, kdy na večerní obloze přestane rušit Měsíc bude mít jasnost kolem 5. mag a bude na hranici viditelnosti pouhým okem.
     Přiložené dva obrázky zachycují polohu komety po západu Slunce a před východem Slunce v průběhu měsíce března a dubna.

Mapka pro ranní oblohu

Mapa pro večerní oblohu

Na závěr pozvánka na přednášku


Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek