11. 2. 2013

Úkazy ve dnech 11. - 17. 2. 2013 (7. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze, v šestém týdnu roku 2013. Měsíc postupně přibývá do první čtvrti. V tomto týdnu budou vhodné podmínky pro večerní pozorování Měsíce. Na Měsíc budou sluneční paprsky dopadat šikmo, takže to zvýrazní plasticitu pozorování objektů na jeho povrchu.
Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze první čtvrti, která nastane v neděli. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, v druhé polovině noci se na oblohu dostává druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. Ostatní planety viditelné pouhým okem jsou jenom nízko nad obzorem večer nebo ráno.

Měsíc:
     Měsíc po novu se blíží do fáze první čtvrti. Tato fáze nastane v neděli 17. února ve 21 h 30 m nedaleko otevřené hvězdokupy Plejády. 11. února tj. dnes po západu Slunce bude nad západním obzorem vidět srpek mladého Měsíce u Merkuru a Marsu. Měsíc bude dobře viditelný na večerní obloze a postupně jak bude přibývat, tak bude rušit svým světlem v první polovině noci pozorování slabých objektů. V pondělí 18. února bude Měsíc nedaleko Jupiteru, k zákrytu dojde na obloze viditelné z Austrálie.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do půl třetí ráno). Nad západním obzorem po západu Slunce je vidět nízko planeta Merkur, zapadá asi hodinu a půl po západu Slunce. Venuše je vidět krátce před východem Slunce na ranní obloze nízko nad východním obzorem. Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze kolem půl noci. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu a čtvrt nad západním obzorem po západu Slunce, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je po západu Slunce už jen půl hodiny nad obzorem, takže je prakticky nepozorovatelný.

Merkur
     (- 0,6 mag) je vidět po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem, zhruba hodinu a půl po západu Slunce.

Venuše
     (- 3,9 mag) je vidět ráno nad východním obzorem asi čtvrt hodiny před východem Slunce. Pro Vyškov vychází Venuše v 6 h 45 m. Slunce vychází kolem sedmé hodiny.

Jupiter
     (- 2,5 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem půl sedmé večer (pro Vyškov v 18 h 36 m SEČ) a zapadá už kolem půl třetí ráno (pro Vyškov ve 2 h 28 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
11. 2. v 20 h 17 m SEČ;
12. 2. v 6 h 12 m;
13. 2. ve 2 h 04 m a ve 21 h 55 m;
14. 2. v 17 h 47 m;
15. 2. ve 3 h 43 m a ve 23 h 34 m;
16. 2. v 19 h 26 m;
17. 2. v 5 h 22 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
11. 2. nastane od 16 h 46 m do 18 h 57 m přechod měsíce Io;
12. 2. můžeme vidět v 17 h 32 m konec zatmění měsíce Io;
15. 2. můžeme vidět od 19 h 43 m do 22 h 02 m přechod stínu měsíce Ganymed a od 22 h 51 m do 1 h 17 m přechod měsíce Europa;
17. 2. můžeme vidět od 19 h 52 m do 22 h 19 m zatmění měsíce Europa a ve 21 h 30 m zákryt měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem půl noci (pro Vyškov v 23 h 53 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem páté ráno (pro Vyškov ve 4 h 58 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už pouze večer.
Uran
     (5,8 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu kolem deváté večer (pro Vyškov v 20 h 52 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu už je prakticky nepozorovatelný, neboť zapadá asi půl hodiny po západu Slunce.

Slunce
     není pokryto mnoha skvrnami, ani jeho aktivita není příliš vysoká. Je otázkou, kdy bude v roce 2013 to očekávané maximum sluneční činnosti. Na začátku týdne Slunce vychází po sedmé ráno (pro Vyškov 7 h 04 m SEČ) a zapadá kolem páté odpoledne (pro Vyškov v 17 h 09 m SEČ). Koncem týdne vychází již před sedmou (pro Vyškov v 6 h 59 m SEČ) a zapadá po páté (pro Vyškov v 17 h 14 m SEČ).


Možný ARMAGEDON naší planety se snad nekoná

     15. února 2013, tj. v pátek, proletí v těsné blízkosti Země (méně než 30 tisíc km) planetka 2012 DA14 rychlostí 22 km/s. Asteroid byl objeven robotickým dalekohledem o průměru 45 cm na observatoři La Sagra ve Španělsku v noci z 22. na 23. února 2012. Těleso má průměr 40 - 50 m. K největšímu přiblížení dojde ve 20 h 25 m SEČ. Těleso bude mít jasnost kolem 8 mag. Její pohyb po obloze bude velice rychlý a planetka bude slábnout. Přiložený obrázek ukazuje pohyb tělesa na ranní obloze nad východním obzorem.
     Velikost tělesa je srovnatelná s velikostí tzv. Tunguského meteoritu z roku 1908, ale Zemi naštěstí bezpečně mine. Pokud by se planetka srazila se Zemí, tak by to vyvolalo explozi o ekvivalentu 2,5 megatuny TNT.
     Pohyb tělesa po obloze zachycuje přiložený obrázek. Je to příležitost pro pozorování.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek


Zde zajímavá videa: http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/asteroidflyby.html

     Následující obrázek zachycuje dráhu planetky vůči naší Zemi. Přiblíží se až dovnitř geostacionární dráhy (zelená kružnice), na niž se částečně umisťují družice Země - to znamená, že se planetka dostane blíže, než kam si pozemšťané parkují některá svá zařízení.
     V největším přiblížení projde planetka pouhých 27 700 km od Země. To tedy znamená, že 15. 2. ve 20 hodin a 26 minut bude od zemského povrchu vzdálena pouhé dva průměry Země a něco málo navíc!
     Obrázek představuje pohled z místa nad severním pólem Země.

     Mapky pro případné pozorovatele a fotografy: ZDE

***