4. 2. 2013

Úkazy ve dnech 4. - 10. 2. 2013 (6. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze, v šestém týdnu roku 2013. Měsíc postupně ubývá do fáze novu a bude viditelný nad ránem. Tento týden bude vhodný pro pozorování slabých objektů téměř celou noc. Nízko nad západním obzorem po západu Slunce vykoukne planeta Merkur.
Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze novu, která nastane v neděli. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, v druhé polovině noci se na oblohu dostává druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. Merkur vykoukne nízko nad západním obzorem.

Měsíc:
     Měsíc je po poslední čtvrti a blíží se do novu, který nastává v neděli 10. února v 8 h 20 min. Bude tedy vycházet v druhé polovině noci a nad ránem. Pokud bude jasná noc, tak nás nebude po většinu noci rušit svým svitem. Dne 7. února bude Měsíc v přízemí (v perigeu) - 365 295 km.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až téměř do třetí hodiny ranní). Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze po půlnoci. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu a čtvrt nad západním obzorem, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze večer v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze nízko nad západním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Nad obzorem je už krátce, neboť zapadá už hodinu po západu Slunce. 8. února nastane nízko nad západním obzorem po západu Slunce konjunkce planety Merkur a planety Mars (Merkur bude 0,26° severně). Obě planety se budou ztrácet v červáncích zapadajícího Slunce a bez dalekohledu jsou prakticky nepozorovatelné.

Merkur
     (- 1 mag) je viditelný nízko nad západním obzorem po západu Slunce. K jeho pozorování je vhodné se vyzbrojit alespoň triedrem. Má sice velkou jasnost, ale je velice nízko nad obzorem, takže okem ho můžeme přehlédnout. Dobrá doba k jeho vyhledání je půlhodina až hodina po západu Slunce. V průběhu 7. až 9. února projde Merkur nedaleko planety Mars, který je rovněž velice nízko nad západním obzorem. 8. února kolem šesté hodiny večerní budou obě planety od sebe dělit pouze čtvrt stupně, takže se obě vejdou do zorného pole dalekohledu i při větším zvětšení. Kvalita obrazu však bude horší, neboť se vzduch nad obzorem velice chvěje. Ale stojí to za pokus obě planety dostat do zorného pole dalekohledu.

Jupiter
     (- 2,5 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem sedmé večer (pro Vyškov v 19 h 02 m SEČ) a zapadá už kolem třetí hodiny ranní (pro Vyškov ve 2 h 54 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
4. 2. v 19 h 30 m SEČ;
6. 2. ve 21 h 10 m;
7. 2. v 17 h 00 m;
8. 2. ve 22 h 50 m;
9. 2. v 18 h 40 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
4. 2. nastane v 18 h 19 m konec přechodu stínu měsíce Io;
4. 2. můžeme vidět od 20 h 35 m do 22 h 48 m zákryt měsíce Ganymed;
8. 2. můžeme vidět v 17 h 59 m konec přechodu stínu měsíce Ganymed;
8. 2. můžeme vidět od 20 h 20 m přechod měsíce Europa;
9. 2. můžeme vidět od 22 h 18 m do 00 h 29 m přechod měsíce Io;
10. 2. můžeme vidět od 17 h 14 m do 19 h 41 m zatmění měsíce Europa;
10. 2. nastane také od 19 h 36 m do 23 h 03 m zatmění měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází po půlnoci (pro Vyškov v 00 h 24 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem půl šesté ráno (pro Vyškov ve 5 h 24 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už pouze večer.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu po deváté večer (pro Vyškov v 21 h 17 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již po šesté večer (pro Vyškov v 18 h 12 m SEČ). Podmínky k jeho pozorování se velice zhoršují. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4".

Slunce
     je zřetelně aktivnější, ale nevypadá to, že bychom měli brzo vidět velké erupce nebo dokonce polární záře v našich končinách. My si můžeme prohlížet alespoň nejaké ty sluneční skvrny. Na začátku týdne Slunce vychází po sedmé ráno (pro Vyškov 7 h 08 m SEČ) a zapadá před pátou odpoledne (pro Vyškov v 16 h 49 m SEČ). Koncem týdne vychází ještě o něco dříve (pro Vyškov v 7 h 03 m SEČ) a zapadá kolem páté (pro Vyškov v 16 h 54 m SEČ).

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS nejsou vidět a začnou být vidět až koncem týdne.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek