27. 5. 2013

Úkazy na obloze 27. 5. - 2. 6. 2013 (22. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,
Merkur 5. 3. 2012
     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve dvaadvacátém týdnu roku 2013. Měsíc je po úplňku a v pátek 31. května je v poslední čtvrti. Večer pokračuje setkáním tří planet nad západním obzorem. Zemi mine o vlásek planetka na konci týdne.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je v pátek 31. května v poslední čtvrti. Koncem tohoto týdne tedy začnou vhodné podmínky pro pozorování slabších objektů v první polovině noci. Planeta Jupiter už je velice nízko nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Celou noc můžeme pozorovat Saturn.

Měsíc:
     Měsíc je v pátek 31. května ve 20h 59m SELČ v poslední čtvrti. V druhé polovině týdne bude první polovina noci bez rušivého měsíčního svitu.

Viditelnost planet:
Jupiterovy měsíce
     po setmění končí viditelnost planety Jupiter nad severozápadním obzorem. Večer na severozápadě pokračuje zajímavé seskupení planety Jupiter, Venuše a Merkur. Nejzajímavějšímu úkazu 26. května moc nepřálo počasí a na většině území bylo zataženo. Ještě tento týden budou tyto tři planety blízko sebe. Koncem května vytvoří přímku, kdy dole nejníže k obzoru bude Jupiter nad ním Venuše a nejvýše Merkur. Rozestup mezi tělesy bude přibližně 3 až 4 stupně. Vše bude ale nízko nad severozápadním obzorem, tudíž pozorování vyžaduje volný západní obzor bez terenních překážek. Saturn je viditelný téměř celou noc. Neptun je na ranní obloze před východem Slunce v souhvězdí Vodnáře. Mars a Uran jsou nepozorovatelné. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek.

Jupiter
     (- 1,9 mag) je večer už jen nízko nad severozápadním obzorem. Zhoršuje se také pozorování oblačných pásů, Velké rudé skvrny i jeho čtyř Galileovských měsíců - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu a jejich aktuální polohu. Jupiter zapadá asi hodinu po západu Slunce (pro Vyškov ve 21h 58m SELČ).

Saturn
     (0,3 mag) se dá již pozorovat po setmění v souhvězdí Panny, asi 13° východně od hvězdy Spika v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální (pouze necelých 25° ), ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. V tomto týdnu vychází o půl šesté večer (pro Vyškov v 17h 30m SELČ), nejvýše nad obzorem je kolem jedenácté (pro Vyškov v 22h 40m SELČ) a zapadá ve 3h 55m SELČ. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Slunce
      již není tak aktivní. Možná se to změní až se natočí aktivní oblasti z odvrácené polokoule, kterou nevidíme. Na začátku týdne Slunce vychází kolem páté ráno (pro Vyškov v 4h 53m SELČ) a zapadá po půl deváté večer (pro Vyškov ve 20h 46m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už ve 4h 51m SELČ a zapadá ve 20h 49m SELČ.

Přelety ISS
     v tomto týdnu jsou viditelné v brzkých ranních hodinách. Od víkendu se to začne překlápět do pozdních večerních hodin.

Datum           Čas začátku         Směr                         Čas konce     Směr
28.5.               03h 20m              jihozápad                    03h 25m        východoseverovýchod
29.5.               04h 06m              západ                         04h 13m        východoseverovýchod
30.5.               03h 18m              západ                         03h 24m         východoseverovýchod
31.5.               02h 31m              západojihozápad         02h 35m         východoseverovýchod
31.5.               04h 05m              západ                         04h 12m         východ
01.6.               03h 16m              západ                         03h 23m         východoseverovýchod
02.6.               02h 28m              západ                         02h 34m         východoseverovýchod
02.6.               04h 04m              západoseverozápad     04h 11m         východ
03.6.               01h 39m              západojihozápad          01h 44m         východoseverovýchod
03.6.               03h 15m              západoseverozápad     03h 21m         východ
03.6.               23h 13m              jih                               23h 18m         východ
        
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS)
     je  sice již pouze pro větší dalekohledy, ale je zajímavá tím, že dnes prochází rovinou zemské dráhy a je vidět její protichvost (směřuje ke Slunci) dlouhý asi 8° .  

Koncem týdne mine "o vlásek" Zemi planetka (285263) 1998 QE2.
     31. května prolétne okolo Země planetka (285263) 1998 QE2. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 22h 59m SELČ, kdy planetka mine Zemi ve vzdálenosti "pouhých" 5,8 mil. km (asi 15x dále než je vzdálenost Měsíce od Země). Planetka má průměr asi tři kilometry. Z astronomického hlediska již je to blízké přiblížení. K dalšímu blízkému setkání s touto planetkou dolde v roce 2119. Každé takové setkání s kosmickým tělesem může být nebezpečné. Proto se astronomie  těmito "křížiči" zemské drahy velice podrobně zabývá a tyto tělesa sleduje. Planetky této velikosti se se Zemí srážejí v průměru jednou za několik milionů let. srážka Země s takto velkým tělesem by s určitostí znamenala konec lidské civilizace. Nebyl by ale vyhlazen veškerý život. Nakonec ani desetikilometrová planetka na konci druhohor nevyhladila život na Zemi úplně, kromě dinosaurů.
     Z České republiky začne být tato planetka pozorovatelná až několik dní po průletu, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vah a poté Hadonoše. Bude celkem slebá kolem 11. mag. Pro její pozorování bude potřeba dalekohled o průměru 15 cm a větší.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, snad už jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek


20. 5. 2013

Úkazy ve dnech 20. 5. - 26. 5. 2013 (21. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,
 
     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v jednadvacátém týdnu roku 2013. Měsíc je v sobotu 25. května v úplňku. Koncem týdne bude po západu Slunce nad západním obzorem zajímavé seskupení planet. 20. května vstupuje Slunce do znamení Blíženců.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.
 
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
 
     Měsíc je v sobotu 25. května v úplňku. Koncem tohoto týdne končí vhodné podmínky pro pozorování slabších objektů večer a v druhé polovině noci. Končí viditelnost planety Jupiter, přidá se k němu Venuše. Celou noc můžeme pozorovat Saturn.
 
Měsíc:
     Měsíc je v sobotu 25. května v 06h 26m SELČ v úplňku. 22. května bude Měsíc nedaleko hvězdy Spica ze souhvězdí Panny a planety Saturn. 23. května bude Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc bude 4,2° jižně, viz. přiložený obrázek). Měsíc vlasně bude 23. a 24. května v blízkosti Saturnu celou noc. 26. května bude Měsíc nejblíže Zemi (perigeum - 358 369 km).
 
Viditelnost planet:
     po setmění končí viditelnost planety Jupiter nad severozápadním obzorem. Postupně se k němu blíží jasnější Venuše. Merkur je nízko nad severozápadním obzorem. Saturn je viditelný celou noc. Uran a Neptun jsou na ranní obloze před východem Slunce v souhvězdí Ryb a Vodnáře. Mars je nepozorovatelný. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek.
 
Jupiter
     (-1,9 mag) je večer už jen nízko nad severozápadním obzorem. Zhoršuje se také pozorování oblačných pásů, Velké rudé skvrny i jeho čtyř Galileovských měsíců - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu a jejich aktuální polohu. Jupiter zapadá před půl jedenáctou (pro Vyškov ve 22h 18m SELČ).
 
Saturn
     (0,2 mag) se dá již pozorovat po setmění v souhvězdí Panny, asi 15° východně od hvězdy Spika v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální (pouze necelých 25° ), ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. V tomto týdnu vychází v šest večer (pro Vyškov v 18h 00m SELČ), nejvýše nad obzorem je v jedenáct (pro Vyškov v 23h 09m SELČ) a zapadá ve 4h 23m SELČ. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.
 
Slunce
     je stále pokryto skvrnami a probíhá zvýšená aktivita. Na začátku týdne Slunce vychází kolem páté ráno (pro Vyškov v 5h 00m SELČ) a zapadá kolem půl deváté večer (pro Vyškov ve 20h 38m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už ve 4h 57m SELČ a zapadá ve 20h 41m SELČ.
 
Přelety ISS v tomto týdnu jsou viditelné ráno.
Datum           Čas začátku         Směr                       Čas konce     Směr
22.5.               03h 58m              jihojihozápad            04h 04m         východ
23.5.               03h 11m              jih                            03h 15m         východ
24.5.               03h 56m              západojihozápad      04h 03m         východoseverovýchod
25.5.               03h 09m              jihozápad                 03h 14m         východoseverovýchod
26.5.               03h 54m              západ                      04h 02m         východoseverovýchod  


Zajímavé seskupení planet po západu Slunce nad severozápadním obzorem 26. května 2013:
     na konci měsíce května mezi 24. až 28. květnem 2013 budeme moci nízko nad severozápadním obzorem vidět zajímavé seskupení tří planet. Vždy kolem půl desáté SELČ tedy zhruba hodinu po západu Slunce. Bude to zejména příležitost pro fotagrafy. Při seskupení ve tvaru trojúhelníku se zde představí planeta Jupiter, Venuše a Merkur . Vzhledem k tomu, že úkaz bude probíhat nízko nad severozápadním obzorem, bude nutno si vyhledat pozorovací stanoviště s volným obzorem. Podobný úkaz budeme moci pozorovat až v roce 2015.
     Konjunkce planet vzniká projekcí těles na nebeskou klenbu. V prostoru tato tělesa leží spolu se Zemí téměř v přímce a nám se to na nebeskou sféru promítá jako přiblížení těchto těles. Běžné jsou konjunkce Měsíce s planetami (viz. konjunkce Měsíce a Saturnu 23.5.2013). Konjunkce dvou jasných planet je už úkaz vzácnější. Pokud ale dojde k seskupení více než dvou planet, tak se jedná už o vyjímečný úkaz.
     Venuše, Merkur a Jupiter budou k sobě nejblíže 26. května kolem 21.30 SELČ. Nízko nad severozápadním obzorem vytvoří téměř rovnostranný trojúhelník. Každá planeta od obou zbývajících bude vzdálena asi 2°. Nejlépe asi nalezneme nejjasnější Venuši a podle ní i další dvě planety - Jupiter a Merkur.
     24. května mine Merkur jasnou Venuši ve vzdálenosti asi 1,3° (necelých tří měsíčních úplňků). 28. května pak bude výrazné přiblížení Jupiteru s Venuší, obě planety od sebe budou necelý jeden stupeň.
     Seskupení tří planet 26. května 2013 ukazuje přiložený obrázek.
 
Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, snad už jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek 
 
 

14. 5. 2013

Úkazy ve dnech 13. 5. - 19. 5. 2013 (20. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve dvacátém týdnu roku 2013. Měsíc je v sobotu 18. května v první čtvrti. Kometa PanSTARRS, která je cirkumpolární (nezapadá pod obzor celou noc) je již slabá. Přelety ISS jsou ve dne, takže běžné pozorování není možné.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je v sobotu 18. května v první čtvrti. V tomto týdnu jsou tedy vhodné podmínky pro pozorování slabších objektů pozdě večer a v druhé polovině noci. Končí viditelnost planety Jupiter, přidá se k němu Venuše. Celou noc můžeme pozorovat Saturn.

Měsíc:
     Měsíc je v sobotu 18. května v 06h 35m SELČ v první čtvrti. Dnes tj. 13. května je Měsíc nejdále od Země (apogeum - 405825 km). Koncem týdne jsou výhodné podmínky pro pozorování Měsíce, kdy osvětlení Sluncem vytváří stíny, které zvýší plasticitu útvarů na povrchu Měsíce. Zajímavá je oblast terminátoru (rozhraní světla a tmy), kde můžeme pozorovat plastické útvary. 

Viditelnost planet:
Jupiterovy měsíce
     po setmění končí viditelnost planety Jupiter nad severozápadním obzorem. Postupně se k němu blíží jasnější Venuše. Saturn je viditelný celou noc. Uran a Neptun jsou na ranní obloze před východem Slunce v souhvězdí Ryb a Vodnáře. Mars je nepozorovatelný. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek.

Jupiter
     (- 1,9 mag) je večer už jen nízko nad severozápadním obzorem. Zhoršuje se také pozorování oblačných pásů, Velké rudé skvrny i jeho čtyř Galileovských měsíců - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu a jejich aktuální polohu. Jupiter zapadá kolem půl jedenácté (pro Vyškov ve 22h 38m SELČ).

Saturn
     (0,2 mag) se dá již pozorovat po setmění na pomezí souhvězdí Vah a Panny, asi 15° východně od hvězdy Spika v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální (pouze necelých 25° ), ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. V tomto týdnu vychází v půl sedmé večer (pro Vyškov v 18h 30m SELČ), nejvýše nad obzorem je před půlnocí (pro Vyškov v 23h 39m SELČ). Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Slunce
     je stále pokryto většími skvrnami a probíhá zvýšená aktivita. Pokud aktivita nezeslábne, tak za několik dní by mohla být zajímavá i pro dění na Zemi. Na začátku týdne Slunce vychází kolem páté ráno (pro Vyškov v 5h 09m SELČ) a zapadá kolem půl deváté večer (pro Vyškov ve 20h 29m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 5h 05m SELČ a zapadá ve 20h 33m SELČ.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je cirkumpolární, je již slabá, nahradí ji kometa Lemmon.
     Kometa výrazně zeslábla, takže už pozorovatelná ve větším dalekohledu. Aktuálně ji začne na ranní obloze doplňovat jiná i trochu jasnější kometa C/2012 F6 (Lemmon). Tato kometa má klasicky dva ohony a můžete ji vyhledat podle přiložené mapky na ranní obloze v oblasti Pegasa. 


Přelety ISS v tomto týdnu pokračují ve dne.



Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, snad už jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek

8. 5. 2013

Úkazy ve dnech 6. 5. - 12. 5. 2013 (19. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

Kometa C/2011 PanStarrs
     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devatenáctém týdnu roku 2013. Měsíc je v pátek 10. května v novu. Kometa PanSTARRS, která je cirkumpolární (nezapadá pod obzor celou noc) citelně zeslábla. Večer při jejím pozorování neruší Měsíc. Přelety ISS jsou ve dne, takže běžné pozorování není možné.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je v pátek 10. května v novu ve 2h 31m SELČ. V tomto týdnu jsou tedy vhodné podmínky pro pozorování slabších objektů téměř celou noc. Po západu Slunce můžeme pozorovat planetu Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn.

Měsíc:
     Měsíc je v pátek 10. května ve 02h 31m SELČ v novu. 11. května je úzký srpeček Měsíce nad západním obzorem nadaleko planety Jupiter. Úkaz bude dost nesnadný k pozorování, neboť Měsíc je velice tenký. Měsíc v tento den zapadá ve 21h 52m SELČ. V neděli 12. května bude Měsíc jenom čtyři stupně vlevo od planety Jupiter.

Viditelnost planet:
Jupiterovy měsíce
     po setmění končí viditelnost planety Jupiter nad severozápadním obzorem. Večer a v druhé polovině noci vévodí na obloze druhá největší planeta Saturn, která vychází již kolem sedmé hodiny večerní. Nad západním obzorem se začne objevovat planeta Venuše. Planeta Mars a Uran jsou rovněž nepozorovatelné. Neptun je na ranní obloze před východem Slunce v souhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek.

Jupiter
     (- 1,9 mag) najdeme večer už jen nízko nad severozápadním obzorem v souhvězdí Býka. Zapadá kolem jedenácté (pro Vyškov ve 22h 58m SELČ). Jupiter je planetárním objektem jehož možnosti pozorování večer již pomalu končí. Je již nízko nad severozápadním obzorem. Zhoršuje se také pozorování oblačných pásů, Velké rudé skvrny i jeho čtyř Galileovských měsíců - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu a jejich aktuální polohu.

Saturn
     (0,2 mag) se dá již pozorovat kolem deváté večer na pomezí souhvězdí Vah a Panny, asi 15° východně od hvězdy Spika v Panně. Jeho výška nad obzorem není ideální (pouze necelých 25° ), ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. V tomto týdnu vychází v sedm večer (pro Vyškov v 19h 00m SELČ), nejvýše nad obzorem je po půlnoci (pro Vyškov v 00h 08m SELČ). Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Slunce
     je stále velmi aktivní a v aktivitě pokračuje. Další pěkná skupina skvrn putuje středem kotouče. Uvidíme jak se situace dále vyvine. Na začátku týdne Slunce vychází kolem páté ráno (pro Vyškov v 5h 19m SELČ) a zapadá po osmé večer (pro Vyškov ve 20h 19m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 5h 14m SELČ a zapadá ve 20h 23m SELČ.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je cirkumpolární, je vidět večer i ráno a nezapadá pod obzor.
     Kometa výrazně zeslábla, stále je však v dosahu většiny amatérských dalekohledů. Prolétla souhvězdím Cassiopei a nyní je v souhvězdí Cefea. Vizuálně již kometa není moc atraktivní, ale fotograficky je to stále zajímavý objekt.

Přelety ISS
     v tomto týdnu pokračují ve dne.


Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, snad už jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek