29. 4. 2013

Úkazy ve dnech 29. 4. - 5. 5. 2013 (18. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,
 
     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v osmnáctém týdnu roku 2013. Měsíc je ve čtvrtek 2. května v poslední čtvrti. Kometa PanSTARRS, která je cirkumpolární (nezapadá pod obzor celou noc) zeslábla. Večer při jejím pozorování neruší Měsíc. Přelety ISS jsou ve dne, takže běžné pozorování není možné.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.
 
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat? 
 
     Měsíc je ve čtvrtek 2. května v poslední čtvrti. V tomto týdnu jsou tedy vhodné podmínky pro pozorování slabších objektů po setmění v první polovině noci. Po západu Slunce můžeme pozorovat planetu Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Vrcholit bude meteorický roj éta Aquaridy.
 
Měsíc:
     Měsíc je ve čtvrtek 2. května ve 13h 14m SELČ v poslední čtvrti. V tento den Měsíc vychází v 01h 08m SELČ a zapadá až 3. května ráno v 10h 47m SELČ. V noci ze soboty 4. května na neděli 5. května vychází až v 02h 44m SELČ.
 
Viditelnost planet:
     po setmění můžeme ještě vidět planetu Jupiter nízko nad severozápadním obzorem. Večer a v druhé polovině noci vévodí na obloze druhá největší planeta Saturn, která vychází již kolem půl osmé hodiny večerní. Planeta Mars a Uran jsou rovněž nepozorovatelné. Neptun je na ranní obloze před východem Slunce v souhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek.
 
Jupiter
     (- 2,0 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem v souhvězdí Býka.

Zapadá kolem jedenácté (pro Vyškov v 23h 18m SELČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci, je však již nízko nad západním obzorem. Zhoršuje se také pozorování oblačných pásů, Velké rudé skvrny i jeho čtyř Galileovských měsíců - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 1.5. ve 22h 05m SELČ. Měsíce nám připraví zajímavou podívanou: Dnes 29.4. nastane dvojúkaz měsíců - nejprve skončí zatmění měsíce Io (ve 21h 10m SELČ) a potom začne zákryt měsíce Euripy (ve 21h 36m SELČ. Ve středu 1.5. ve 21h 08m SELČ opustí stín měsíce Europy kotouč Jupiteru. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu a jejich aktuální polohu.
 
Saturn
     (0,2 mag) se dá již pozorovat kolem deváté večer v souhvězdí Vah. V neděli 28. dubna prošel opozicí, takže bude viditelný prakticky celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální (pouze necelých 25° ), ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. V tomto týdnu vychází kolem půl osmé večer (pro Vyškov v 19h 30m SELČ), nejvýše nad obzorem je po půlnoci (pro Vyškov v 00h 38m SELČ). Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.
 
Slunce
     je stále velmi aktivní, na jeho povrchu je řada skvrn. Na začátku týdne Slunce vychází kolem půl šesté ráno (pro Vyškov v 5h 30m SELČ) a zapadá kolem osmé večer (pro Vyškov v 20h 09m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 5h 25m SELČ a zapadá v 20h 13m SELČ.
 
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je cirkumpolární, je vidět večer i ráno a nezapadá pod obzor.
     Kometa výrazně zeslábla, atále je však v dosahu většiny amatérských dalekohledů. Prolétla souhvězdím Cassiopei a vlétá do couhvězdí Cefea. Nachází se v místech, kde se vyskytuje mlhovina NGC 7822. Vizuálně již kometa není moc atraktivní, ale fatograficky je to stále zajímavý objekt.
 
Meteorický roj éta Aquaridy:
     na konci týdne 5. a 6. května lze očekávat maximum činnosti meteorického roje éta Aquaridy, který je tvořen částicemi uvolněnými z Halleyovy komety. . Země se s prachem Halleyovy komety setkává dvakrát ročně, druhý roj jsou známé podzimní Orionidy. Při maximu Aquarid se dá očekávat 10 meteorů za hodinu.
 
Přelety ISS
     v tomto týdnu pokračují ve dne. 30. dubna v 16.30 hod proběhne v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově přednáška s názvem: "Hubbleův kosmický dalekohled a klenoty noční oblohy". V přednášce RNDr. Petra Hájka se posluchači seznámí s více než 20 letou historií kosmického dalekohledu a se zajímavými snímky různých objektů ve vesmíru ve srovnání s tím, jak je můžeme vidět amatérskými přístroji.
 
Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, snad už jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek 


...

22. 4. 2013

Úkazy ve dnech 22. - 28. 4. 2013 (17. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v sedmnáctém týdnu roku 2013. Měsíc je ve čtvrtek 25. dubna v úplňku. Tento týden je ještě možnost pozorovat kometu PanSTARRS, která je cirkumpolární (nezapadá pod obzor celou noc), ale slábne (koncem měsíce by měla mít kolem 7. mag). Lepší podmínky pro její pozorování jsou ráno. Ale bude už rušit svit Měsíce. Přelety ISS jsou již pouze kolem západu Slunce, takže pozorování není tak snadné.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je ve čtvrtek 25. dubna v úplňku. V tomto týdnu jsou tedy zhoršené podmínky pro pozorování slabších objektů. Po západu Slunce a večer můžeme pozorovat planetu Jupiter, kolem deváté hodiny večerní se již dá nad východním obzorem pozorovat druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. V době úplňku nastane částečné zatmění Měsíce s maximem ve 22h 08m SELČ, úkaz bude probíhat nedaleko Saturnu a půlde o zatmění, kdy se měsíční kotouč zakryje necelé 2% svého průměru.

Měsíc:
     Měsíc je ve čtvrtek 25. dubna ve 21h 59m SELČ v úplňku. V tento den nastane i částečné zatmění Měsíce s maximem kolem 22 hod večer (viz. přiložený obrázek).

Viditelnost planet:
     po setmění můžeme ještě vidět planetu Jupiter nízko nad severozápadním obzorem. Venuše bude koncem týdne na večerní obloze nad jihozápadním obzorem (-3,9 mag). Před půlnocí a v druhé polovině noci vévodí na obloze druhá největší planeta Saturn, která vychází již kolem osmé hodiny večerní. Planeta Mars a Uran jsou rovněž nepozorovatelné. Neptun je na ranní obloze před východem Slunce v souhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek.

Jupiter
     (- 2,0 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem v souhvězdí Býka. Zapadá kolem půl dvanácté (pro Vyškov v 23h 39m SELČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci, je však již nízko nad obzorem. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 24.4. ve 21h 15m SELČ. Měsíce nám připraví zajímavou podívanou: 24.4. nastane ve 21h 34m konec zákrytu měsíce Ganymed; 28.4. nastane od 20h 57m do 23h 10m přechod měsíce Io. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu a jejich aktuální polohu.

Saturn
     (0,2 mag) se dá již pozorovat kolem desáté večer a v druhé polovině noci v souhvězdí Vah. Blíží se do opozice (28.4. bude opozice se Sluncem), takže bude viditelný prakticky celou noc. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem osmé večer (pro Vyškov v 20h 01m SELČ), nejvýše nad obzorem je kolem jedné hodiny noční (pro Vyškov v 01h 11m SELČ). Ráno zapadá v 6h 18m SELČ. Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení. 

Slunce
     ukázalo na svém povrchu řadu skvrn, objevují se i slabší erupce. Na začátku týdne Slunce vychází kolem šesté ráno (pro Vyškov v 5h 43m SELČ) a zapadá kolem osmé večer (pro Vyškov v 19h 58m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 5h 37m SELČ a zapadá v 20h 03m SELČ.   

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je cirkumpolární, je vidět večer i ráno a nezapadá pod obzor
     Kometa se zase vzdálila úhlově na obloze od Slunce. Je nyní cirkumpolární - viditelná celná celou noc. Večer se nachází poblíž souhvězdí Cassiopei, kolem půlnoci je asi jen 10° nad severním obzorem, nad ránem stoupá až do výšky kolem 30° nad obzor. Kometa slábne její jasnost se blíží k sedmé hvězdné velikosti. Pro pozorování je již lepší použít větší triedr, či menší dalekohled.

Částečné zatmění Měsíce 25. dubna (čtvrtek) 2013
     Toto velmi malé částečné zatmění nůžeme pozorovat v celém průběhu v první polovině noci. Měsíc se doslova jen dotkne plného zemského stínu a nejvíce v něm bude ponořen svým severním okrajem necelými 2 procenty svého průměru. Přesto však půlde o zajímavou podívanou, kdy nám bude Měsíc tmavnout a severovýchodně od Měsíce nalezname planetu Saturn (ve vzdálenosti asi 1,5°) a 11° západně můžeme vidět jasnou hvězdu Spiku ze souhvězdí Panny. Během maximální fáze tohoto částečného zatmění, které potrvá přibližně 27 minut bude Měsíc asi 15° nad obzorem.
Začátek částečného zatmění nastane ve 21h 54 m SELČ, maximální fáze (cca 1,5%) nastane ve 22h 08m a konec částečného zatmění nastane ve 22h 21m SELČ.  Průběh úkazu zachycuje obrázek v max. fázi.

Přelety ISS
     v tomto týdnu pokračují již jen v době kolem západu Slunce, tak nejde o tak výrazný efekt.

30. dubna v 16.30 hod proběhne v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově přednáška s názvem: "Hubbleův kosmický dalekohled a klenoty noční oblohy".  V přednášce RNDr. Petra Hájka se posluchači seznámí s více než 20 letou historií kosmického dalekohledu a se zajímavými snímky různých objektů ve vesmíru ve srovnání s tím, jak je můžeme vidět amatérskými přístroji.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, snad už jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek



15. 4. 2013

Úkazy na obloze 15. - 21. 4. 2013 (16. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,
     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v šestnáctém týdnu roku 2013. Měsíc je ve čtvrtek 18. dubna v první čtvrti. Tento týden pokračuje možnost pozorování komety PanSTARRS, která je cirkumpolární (nezapadá pod obzor celou noc), ale slábne. Od večerního soumraku můžeme vidět přelety ISS.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
     Měsíc je ve čtvrtek 18. dubna v první čtvrti. Tedy v tomto týdnu jsou ideální podmínky pro pozorování slabších objektů v druhé polovině noci. Naopak večer jsou ideální podmínky pro pozorování Měsíce. Po západu Slunce a večer můžeme pozorovat planetu Jupiter, kolem deváté hodiny večerní se již bude moci nad východním obzorem pozorovat druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn.
Měsíc:
     Měsíc je ve čtvrtek 18. dubna ve 14h 31m SELČ v první čtvrti. Toto období je vhodné pro pozorování detailů na povrchu Měsíce neboť je vidět večer, ale hlavně na rozhraní světla a tmy (terminátor) díky stínům, které vrhají jednotlivé objekty vynikne plasticita povrchu.
Viditelnost planet:
     Po setmění obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět zhruba do půlnoci, kdy zapadá). Merkur vychází jen asi 20 minut před východem Slunce, tak je prakticky nepozorovatelný. Venuše je nepozorovatelná pro svoji blízkost u Slunce v příštím týdnu se objeví na večerní obloze po západu Slunce. Před půlnocí a v druhé polovině noci vévodí na obloze druhá největší planeta Saturn, která vychází již kolem osmé hodiny večerní. Planeta Mars a Uran jsou rovněž nepozorovatelné. Neptun je na ranní obloze před východem Slunce v souhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek.
 
Jupiter
     (- 2,0 mag) je dominantním pozorovacím objektem po setmění nad západním obzorem noci v souhvězdí Býka. Zapadá kolem půlnoci (pro Vyškov v 23h 59m SELČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 17.4. ve 20h 25m; 19.4. ve 22h 05m SELČ. Měsíce nám připraví zajímavou podívanou: 17.4. nastane ve 21h 08m konec zatmění měsíce Ganymed; 20.4. nastane od 21h 39m začátek zákrytu měsíce Io; 21.4. nastane v 21h 08m konec přechodu měsíce Io. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu a jejich aktuální polohu.
Saturn
      (0,2 mag) se nejlépe pozoruje před půlnocí a v druhé polovině noci v souhvězdí Vah. Blíží se do opozice, takže bude viditelný prakticky celou noc. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem půl deváté večer (pro Vyškov v 20h 31m SELČ), nejvýše nad obzorem je kolem druhé hodiny noční (pro Vyškov v 1h 41m SELČ). Ráno zapadá v 6h 47m SELČ. Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.
Slunce
     ukázalo svou aktivnější tvář. Proběhly dvě zajímavé erupce a nabité částice zasáhly magnetosféru Země v noci na neděli. Tento týden se dá tedy očekávat zvýšená aktivita Slunce. Na začátku týdne Slunce vychází kolem šesté ráno (pro Vyškov v 5h 56m SELČ) a zapadá kolem osmé večer (pro Vyškov v 19h 47m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 5h 51m SELČ a zapadá v 19h 52m SELČ.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je cirkumpolární, je vidět večer i ráno a nezapadá pod obzor.
     Kometa se zase vzdálila úhlově na obloze od Slunce. Je nyní cirkumpolární - viditelná celná celou noc. Večer se nachází poblíž souhvězdí Cassiopei, kolem půlnoci je asi jen 10° nad severním obzorem, nad ránem stoupá až do výšky kolem 30° nad obzor. Kometa slábne její jasnost je na hranici viditelnosti pouhým okem (kolem 6. mag). Na přiložené mapce máme polohu komety ráno a večer do konce dubna 2013. Pro vyhledávání a pozorování je potřeba již použít dalekohled.

     Na konci týdne v neděli a příští pondělí můžeme pozorovat meteorický roj Lyrid. Maximum připadá na pondělí 22. dubna.
     Příští týden 25. dubna ve čtvrtek nastane částečné zatmění Měsíce jehož maximum nastane ve 22h 08m SELČ. Půjde o velice málo výrazné zatmění, neboť Měsíc se ponoří do zemského stínu na severním okraji a to necelými 2% svého průměru.
     Přelety ISS v tomto týdnu můžeme pozorovat od večerního soumraku: Datum      Začátek       Směr                          Konec          Směr
15.04.      20h 14m      západ                         20h 21m       východoseverovýchod
15.04.      21h 51m      západoseverozápad  21h 55m       východoseverovýchod
16.04.      21h 01m      západoseverozápad  21h 06m       východ
17.04.      21h 47m      západoseverozápad  21h 50m       východojihovýchod
18.04.      20h 56m      západoseverozápad  21h 02m       východ
19.04.      21h 42m      západoseverozápad  21h 46m       jihojihovýchod
20.04.      20h 51m      západoseverozápad  20h 57m       východojihovýchod
21.04.      21h 37m      západ                         21h 41m       jih
22.04.      20h 46m      západoseverozápad  20h 52m       jihovýchod



Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, snad už jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek