Vážení přátelé a příznivci pozorování oblohy,
dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v druhém týdnu roku 2013. Měsíc se blíží do fáze novu (pátek 11. ledna) a proto je viditelný nad ránem. První polovina noci je ideální pro pozorování planety Jupiter, ráno je nejlépe vidět planeta Saturn. Venuše je viditelná jen krátce před východem Slunce.
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc se blíží do fáze novu, který nastane v pátek 11. ledna kolem půl deváté večer. Měsíc vychází až nad ránem a proto neruší svým svitem pozorování. 10. ledna je Měsíc nejblíže Zemi (perigeum - 360048 km od Země). 10. ledna bude úzký srpek Měsíce nad výchoedním obzorem ze svítání nedaleko Venuše (vzdálenost mezi objekty asi 3°). 13. ledna bude dva dny starý Měsíc (velice úzký srpek) nedaleko Marsu (asi 6 °) nízko nad západním obzorem.
Měsíc:
Měsíc je v pátek 11. ledna 2013 v 20:44 SEČ. V tomto týdnu jsou noci vhodné k pozorování slabých objektů, neboť pozorování nebude rušit Měsíc, který vychází až kolem páté hodiny ranní.
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc kromě jitra), na ranní obloze je Venuše asi hodinu a půl před východem Slunce nad východním obzorem. Krásně se dá na ranní obloze pozorovat planeta Saturn vychází již kolem druhé hodiny ranní v souhvězdí Vah. Merkur je v lednu nepozorovatelný. Mars je prakticky velice obtížně pozorovatelný nízko nad západním obzorem (zapadá kolem šesté hodiny večerní a Slunce zapadá kolem čtvrt na pět odpolední). Planeta Uran je na večerní obloze v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Venuše
(- 3,9 mag) je vidět už jen velmi nízko za svítání nad jihovýchodem na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Vah. Na začátku týdne ji můžeme vyhledat pomocí srpku Měsíce. Venuše vychází kolem půl sedmé ráno (pro Vyškov vychází v 06 h 31 m SEČ).
Mars
(1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 5° nad obzorem, zapadá v tomto týdnu z večera cca dvě hodiny po západu Slunce (pro Vyškov zapadá v 18 h 05 m SEČ). Je tedy prakticky velice těžce pozorovatelný.
Jupiter
(- 2,7 mag) je ideálně viditelný v první
polovině noci v souhvězdí Býka, zapadá po páté hodině ranní. Kulminuje
(nejvýše nad obzorem) kolem deváté večer ( pro Vyškov v 20 h 55 m SEČ) a
zapadá kolem páté ráno (pro Vyškov v 4 h 47 m SEČ). 10. ledna bude možno
pozorovat zajímavý úkaz a to je dvojpřechod Ganymedu a Io od osmi večer
Ganymed a od půl deváté večer měsíc Io. Jupiter je tedy nejvhodnějším
planetárním objektem pro pozorování. Jsou krásně vidět jeho oblačné
pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa,
Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb
Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
7. 1. v 16 h 20 m SEČ;
8. 1. ve 22 h 10 m;
9. 1. v 18 h 00 m;
10. 1. v 23 h 45 m;
11. 1. v 19 h 40 m;
13. 1. v 1 h 25 m;
13. 1. ve 21 h 15 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou.
(POZOR!!! ve čtvrtek 10.1. je dvojpřechod přes kotouč Jupitera - Ganymed a Io):
7. 1. nastane od 21 h 28 m do 23 h 51 m přechod měsíce Europa;
9. 1. můžeme vidět v 19 h 47 m konec zatmění měsíce Europa;
10. 1. můžeme vidět od 20 h 02 m do 22 h 07 m přechod měsíce Ganymed;
10. 1. můžeme vidět od 20 h 29 m do 22 h 39 m přechod měsíce Io;
11. 1. můžeme vidět ve 20 h 54 m konec zatmění měsíce Io;
12. 1. můžeme vidět v 17 h 06 m konec přechodu měsíce Io.
Saturn
(0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je přibližně nad jižním obzorem, ale vystupuje jen asi 30° vysoko. Je krásně pozorovatelný rozevřený prstenec. V tomto týdnu vychází kolem druhé hodiny ranní (pro Vyškov ve 2 h 07 m SEČ).
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už jenom večer.
Uran
(5,9 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu už kolem jedenácté večer (pro Vyškov v 23h 02m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(8,0 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již velmi brzo kolem osmé hodiny večerní (pro Vyškov v 19 h 57 m SEČ). K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .
Slunce
se stalo výrazně aktivnější. O víkendu se na něm objevilo množství skvrn a došlo i ke slabším erupcím. Je tedy možné, že aktivita Slunce se bude dále zvyšovat. Slunce vychází v tomto týdnu až kolem třičtvrtě na osm ráno (pro Vyškov v 7 h 45 m SEČ) a zapadá kolem čtvrt na pět odpoledne (pro Vyškov v 16 h 13 m SEČ). Stále v případě jasného počasí se jedná o nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává už v tomto roce.
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS nejsou vidět.
Aktuálně viditelná kometa, která je dostupná pro amatéry je kometa C/2012 K5 (LINEAR):
velice zajímavým objevem roku 2012 je kometa C/2012 K5 (LINEAR), kterou v průběhu ledna můžeme vidět na večerní obloze v oblízkosti souhvězdí Oriona. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu s dobou oběhu cca 20 tisíc let. Její dráha je téměř kolmá k ekliptice a prochází jen 1,14 AU od Slunce (1 AU = astronomická jednotka = 150 mil. km). Nejedná se o novou kometu, spíše by se dala přiřadit ke kometám typu Halley. Proletěla právě poměrně blízko k Zemi (0,3 AU tj. asi 45 mil. km). Díky tomu se na obloze pohybuje poměrně rychle. Jasnost můžeme očekávat mezi 9 - 10 mag. Dále bude slábnout, neboť se vzdaluje od Slunce. Aktuálně prolétá mezi Býkem a Orionem na večerní obloze. Její polohu do 9. ledna zachycuje obrázek a do 19. ledna mapky ke stažení ZDE (klikni).
Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy, přeji Vám jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek
dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v druhém týdnu roku 2013. Měsíc se blíží do fáze novu (pátek 11. ledna) a proto je viditelný nad ránem. První polovina noci je ideální pro pozorování planety Jupiter, ráno je nejlépe vidět planeta Saturn. Venuše je viditelná jen krátce před východem Slunce.
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc se blíží do fáze novu, který nastane v pátek 11. ledna kolem půl deváté večer. Měsíc vychází až nad ránem a proto neruší svým svitem pozorování. 10. ledna je Měsíc nejblíže Zemi (perigeum - 360048 km od Země). 10. ledna bude úzký srpek Měsíce nad výchoedním obzorem ze svítání nedaleko Venuše (vzdálenost mezi objekty asi 3°). 13. ledna bude dva dny starý Měsíc (velice úzký srpek) nedaleko Marsu (asi 6 °) nízko nad západním obzorem.
Měsíc:
Měsíc je v pátek 11. ledna 2013 v 20:44 SEČ. V tomto týdnu jsou noci vhodné k pozorování slabých objektů, neboť pozorování nebude rušit Měsíc, který vychází až kolem páté hodiny ranní.
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc kromě jitra), na ranní obloze je Venuše asi hodinu a půl před východem Slunce nad východním obzorem. Krásně se dá na ranní obloze pozorovat planeta Saturn vychází již kolem druhé hodiny ranní v souhvězdí Vah. Merkur je v lednu nepozorovatelný. Mars je prakticky velice obtížně pozorovatelný nízko nad západním obzorem (zapadá kolem šesté hodiny večerní a Slunce zapadá kolem čtvrt na pět odpolední). Planeta Uran je na večerní obloze v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Venuše
(- 3,9 mag) je vidět už jen velmi nízko za svítání nad jihovýchodem na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Vah. Na začátku týdne ji můžeme vyhledat pomocí srpku Měsíce. Venuše vychází kolem půl sedmé ráno (pro Vyškov vychází v 06 h 31 m SEČ).
Mars
(1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 5° nad obzorem, zapadá v tomto týdnu z večera cca dvě hodiny po západu Slunce (pro Vyškov zapadá v 18 h 05 m SEČ). Je tedy prakticky velice těžce pozorovatelný.
Jupiter
(- 2,7 mag) je ideálně viditelný v první
polovině noci v souhvězdí Býka, zapadá po páté hodině ranní. Kulminuje
(nejvýše nad obzorem) kolem deváté večer ( pro Vyškov v 20 h 55 m SEČ) a
zapadá kolem páté ráno (pro Vyškov v 4 h 47 m SEČ). 10. ledna bude možno
pozorovat zajímavý úkaz a to je dvojpřechod Ganymedu a Io od osmi večer
Ganymed a od půl deváté večer měsíc Io. Jupiter je tedy nejvhodnějším
planetárním objektem pro pozorování. Jsou krásně vidět jeho oblačné
pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa,
Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb
Galileovských měsíců v tomto týdnu. Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
7. 1. v 16 h 20 m SEČ;
8. 1. ve 22 h 10 m;
9. 1. v 18 h 00 m;
10. 1. v 23 h 45 m;
11. 1. v 19 h 40 m;
13. 1. v 1 h 25 m;
13. 1. ve 21 h 15 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou.
(POZOR!!! ve čtvrtek 10.1. je dvojpřechod přes kotouč Jupitera - Ganymed a Io):
7. 1. nastane od 21 h 28 m do 23 h 51 m přechod měsíce Europa;
9. 1. můžeme vidět v 19 h 47 m konec zatmění měsíce Europa;
10. 1. můžeme vidět od 20 h 02 m do 22 h 07 m přechod měsíce Ganymed;
10. 1. můžeme vidět od 20 h 29 m do 22 h 39 m přechod měsíce Io;
11. 1. můžeme vidět ve 20 h 54 m konec zatmění měsíce Io;
12. 1. můžeme vidět v 17 h 06 m konec přechodu měsíce Io.
Saturn
(0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je přibližně nad jižním obzorem, ale vystupuje jen asi 30° vysoko. Je krásně pozorovatelný rozevřený prstenec. V tomto týdnu vychází kolem druhé hodiny ranní (pro Vyškov ve 2 h 07 m SEČ).
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už jenom večer.
Uran
(5,9 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu už kolem jedenácté večer (pro Vyškov v 23h 02m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(8,0 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již velmi brzo kolem osmé hodiny večerní (pro Vyškov v 19 h 57 m SEČ). K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .
Slunce
se stalo výrazně aktivnější. O víkendu se na něm objevilo množství skvrn a došlo i ke slabším erupcím. Je tedy možné, že aktivita Slunce se bude dále zvyšovat. Slunce vychází v tomto týdnu až kolem třičtvrtě na osm ráno (pro Vyškov v 7 h 45 m SEČ) a zapadá kolem čtvrt na pět odpoledne (pro Vyškov v 16 h 13 m SEČ). Stále v případě jasného počasí se jedná o nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává už v tomto roce.
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS nejsou vidět.
Aktuálně viditelná kometa, která je dostupná pro amatéry je kometa C/2012 K5 (LINEAR):
velice zajímavým objevem roku 2012 je kometa C/2012 K5 (LINEAR), kterou v průběhu ledna můžeme vidět na večerní obloze v oblízkosti souhvězdí Oriona. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu s dobou oběhu cca 20 tisíc let. Její dráha je téměř kolmá k ekliptice a prochází jen 1,14 AU od Slunce (1 AU = astronomická jednotka = 150 mil. km). Nejedná se o novou kometu, spíše by se dala přiřadit ke kometám typu Halley. Proletěla právě poměrně blízko k Zemi (0,3 AU tj. asi 45 mil. km). Díky tomu se na obloze pohybuje poměrně rychle. Jasnost můžeme očekávat mezi 9 - 10 mag. Dále bude slábnout, neboť se vzdaluje od Slunce. Aktuálně prolétá mezi Býkem a Orionem na večerní obloze. Její polohu do 9. ledna zachycuje obrázek a do 19. ledna mapky ke stažení ZDE (klikni).
Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy, přeji Vám jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek
Žádné komentáře:
Okomentovat