3. 12. 2012

Úkazy ve dnech 3. - 9. 12. 2012 (49. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,
     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devětačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do poslední čtvrti, která nastane ve čtvrtek 6. prosince. Jupiter je v opozici se Sluncem (na opačné straně oblohy) a je viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS nejsou viditelné. 

Měsíc:
     Měsíc je ve čtvrtek 6. prosince v poslední čtvrti (v 16 h 32 m SEČ). Je to vhodné období pro pozorování Měsíce, kdy na rozhraní světla a tmy vyniknou útvary na jeho povrchu. Ovšem pro pozorování Měsíce je nejvhodnější druhá polovina noci. V první polovině noci nás Měsíc neruší při pozorování jiných objektů. 

Viditelnost planet: 
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Merkur je vidět ráno nízko nad východním obzorem do 20. prosince.  Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem. Saturn je na ranní obloze a jeho prstence se stále více rozevírají. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Merkur
     (- 0,3 mag) se nachází za svítání nad východním obzorem, den za dnem se bude zjasňovat, takže se podmínky pro jeho pozorování zlepší. Merkur vychází kolem půl šesté ráno.

Venuše
     (- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Vah. V dalekohledu se Venuše jeví jako téměř úplňkový kotouček. Na obloze se nachází v blízkosti Venuše planeta Merkur. Obě tělesa jsou nejjasnějšími ranními objekty, pokud vynecháme Měsíc. O něco výše nad obzorem se v souhvězdí Vah nachází ještě planeta Saturn. Venuše vychází kolem páté ráno.

Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 10° nad obzorem, zapadá z večera lehce před 18. hodinou SEČ.

Jupiter
     (- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem půl čtvrté odpoledne. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl dvanácté a zapadá až před půl osmou ráno. Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem pro pozorování. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:

3. 12. ve 22 h 25 m SEČ;
4. 12. v 18 h 15 m;
5. 12. ve 4 h 10 m;
6. 12. v 0 h 00 m;
6. 12. v 19 h 50 m;
7. 12. v 5 h 45 m;
8. 12. v 1 h 40 m;
8. 12. v 21 h 3 0m;
9. 12. v 17 h 2 0m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:

3. 12. nastane od 21 h 11 m do 23 h 22 m zatmění měsíce Io;
4. 12. můžeme vidět od 18 h 17 m do 20 h 26 m přechod měsíce Io;
5. 12. můžeme vidět od 5 h 11 m začátek zákrytu měsíce Europa;
5. 12. můžeme vidět v 17 h 51 m konec zatmění měsíce Io;
6. 12. můžeme vidět od 4 h 24 m začátek přechodu měsíce Ganymed;
7. 12 můžeme vidět od 0 h 16 m do 2 h 37 m přechod měsíce Europa;
8. 12. nastane od 18 h 18 m do 20 h 59 m zákryt měsíce Europa;
9. 12. nastává od 4 h 28 m do 6 h 48 m zákryt měsíce Io;
9. 12. můžeme vidět od 17 h 56 m do 20 h 39 m zákryt měsíce Ganymed.  

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem jedné hodiny odpolední a zapadá před půl druhou hodinou ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 04 m SEČ a zapadá po desáté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     zvýšilo v minulém týdnu svoji aktivitu a ukázalo zajímavé oblasti. Slunce vychází až kolem půl osmé ráno a zapadá již kolem čtvrté odpoledne. V případě jasného počasí se pro astronomy otvírají nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce.
 
Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná vůbec, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu nemůžeme pozorovat ráno ani večer. 

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek