5. 11. 2012

Úkazy ve dnech 5. - 11. 11. 2012 (45. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v pětačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ). 


A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je těsně po půlnoci 7. listopadu v poslední čtvrti. Svým svitem bude tedy více ovlivňovat oblohu v druhé polovině noci, koncem týdne však bude vycházet až k ránu a úzký srpek již pozorování neovlivní. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. V tomto týdnu budou aktivní Tauridy. Mars je večer nízko nad západním obzorem. Přelety ISS nejsou vidět večer ani ráno.

Měsíc:
     Měsíc je 7. listopadu krátce po půlnoci o půl druhé v poslední čtvrti. 11. a 12. listopadu bude na ranní obloze hezké seskupení Měsíce, Venuše a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny. V první polovině noci tedy Měsíc na obloze viditelnoust slabších objektů rušit nebude.


Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Venuše 
     (-4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem čtvrté ráno. 

Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera kolem 18. hodiny.

Jupiter
     (-2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem šesté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl druhé ráno. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 

  5. 11. v 19 h 20 m SEČ; 
  6. 11. v 5 h 15 m; 
  7. 11. v 1 h 10 m; 
  7. 11. ve 21 h 00 m; 
  8. 11. v 6 h 55 m; 
  9. 11. ve 2 h 45 m; 
  9. 11. ve 22 h 40 m; 
10. 11. v 18 h 30 m; 
11. 11 ve 4 h 24 m;
12. 11. v 00 h 16 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 

  6. 11. nastane ve 22 h 34 m konec zákrytu měsíce Europa;
  8. 11. můžeme vidět od 5 h 48 m začátek přechodu měsíce Io; 

  9. 11. můžeme vidět v 5 h 17 m konec zákrytu měsíce Io; 
  9. 11. můžeme vidět od 00 h 14 m do 2 h 24 m přechod měsíce Io; 
10. 11. můžeme vidět ve 23 h 43 m konec zákrytu měsíce Io; 
11. 11  nastane od 4 h 55 m do 6 h 44 m zákryt měsíce Ganymed; 
11. 11. nastane od 18 h 40 m do 20 h 50 m přechod měsíce Io; 
12. 11. nastane od 4 h 27 m do 6 h 47 m přechod měsíce Europa.   

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Vychází kolem třetí hodiny odpolední a zapadá kolem třetí hodiny ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na ní neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem druhé hodiny odpolední. Vrcholí nad jihem již kolem 18 h 53 m SEČ a zapadá kolem půlnoci.  K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     je málo aktivní a velké skvrny již jsou na neviditelné polokouli.    

V tomto týdnu je aktivním meteorický roj severních Taurid. Bývá doprovázen občasným pádem jasného bolidu (velice jasný meteor).   

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu nejsou vidět večer ani ráno.

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek