30. 3. 2012

Zemřel pan Ladislav Schmied


Dne 29. 3. 2012 zemřel náš dlouholetý kamarád pan Ladislav Schmied z Kunžaku, pozorovatel sluneční aktivity a skvělý člověk.

Začátkem roku 23. 1. 2012 mu zemřela manželka Františka, a i když z toho byl velmi smutný, vyjádřil se, že se chce držet kvůli Sluníčku. Bohužel si ho už moc neužil, protože mu selhalo jeho nemocné srdce.

 Pan Schmied se narodil 22. 6. 1927 a v dospělosti se věnoval různým zálibám, z nichž astronomie byla jeho největším koníčkem a celoživotní láskou. Znám byl především jako pozorovatel sluneční aktivity, kterou zakresloval pomocí svého dalekohledu umístěného v zahradní boudičce s pojízdnou střechou. Počátek řady jeho zákresů slunečních skvrn sahá až do roku 1947, takže se stala nejucelenější řadou jednotlivce na světě čítající bezmála 13 000 pozorování (tj. pozorovacích dnů) a je mimořádně cenná.

Rozloučení s panem Schmiedem proběhlo dne 3. dubna 2012 v krematoriu Jindřichova Hradce.
Kromě rodiny, sousedů a známých se sešla řada hvězdářů. Zaměření pana Schmieda byla věnovaná i samostatná výstavka jeho čestných uznání, medailí a různých diplomů od České astronomické společnosti.
Rozloučit se přišlo i Slunce:
Foto z pohřbu: Jana Jirků

Další fotografie z pohřbu: ZDE.

Místo nekrologu vkládám jeho vlastní slova o něm a astronomii tak, jak je přednesl 18. června 2011:

Jak plynul čas
Osobní vzpomínky Ladislava Schmieda na život v jindřichohradeckém astronomickém kroužku a život na Hvězdárně Františka Nušla v Jindřichově Hradci k 50. výročí této hvězdárny.

Nechce se mi věřit tomu, že od otevření Hvězdárny Františka Nušla v Jindřichově Hradci uplynulo již neuvěřitelných padesát let. Tento můj skrovný příspěvek bych rád věnoval vzpomínkám na toto dlouhé období. Nehodlám se v něm věnovat historii její činnosti, ale spíše prožitkům, vyplývajícím ze spolupráce s hvězdárnou a s jindřichohradeckým astronomickým kroužkem.

Jako amatérský astronom se zabývám především soustavným pozorováním sluneční fotosféry již od roku 1944, avšak trvalý zájem o astronomii a Vesmír jsem měl po přečtení několika knih již od dětských let.

V roce 1943 jsem vstoupil jako student do České astronomické společnosti a od roku 1947 jsem se stal jejím pozorovatelem ve Sluneční sekci, kterou tehdy vedl nedávno zesnulý Dr. Ceplecha, DrSc. Přesto však jsem pociťoval jako venkovský člen ČAS značnou odloučenost od jejího dění, takže jediným stykem s ní byl časopis Říše hvězd a případně písemný styk.

Proto jsem v polovině padesátých let minulého století uvítal to, že se na mne jako člena ČAS obrátili p. profesor Neuwirth a p. Mos, tehdejší vedoucí AK v J. Hradci, zda bych nechtěl s tímto kroužkem spolupracovat a stát se jeho členem. To bylo mé první setkání s tehdejším jindřichohradeckým AK a uskutečnil jsem při jeho schůzkách sérii přednášek o astronomii a kosmonautice. Snad na každé z nich se již hovořilo o tom, že bude nutné vybudovat v Jindřichově Hradci hvězdárnu.

Setkávání astronomického kroužku se uskutečňovalo v prostorách okresní knihovny na zámku v Jindřichově Hradci, kterou tehdy vedla má bývalá spolužačka Melanka Kolárová. Postupně nabývaly úvahy, kde hvězdárnu postavit, konkrétnější podoby a řešily se otázky jejího vhodného umístění. Vzpomínám na jednu takovou debatu, která proběhla po jednom z těchto setkání na nádvoří zámku a protáhla se téměř do půlnoci. 

           I když jsem se nemohl zúčastňovat dalších jednání a příprav na výstavbu a její realizaci, s velkým zájmem a uspokojením jsem byl seznámen s tím, že jako nejvhodnější místo bude asi přestavba bývalé prachárny na hvězdárnu, což se skutečně podařilo. Vzpomínám, jak jsem po jistém služebním jednání jednoho podzimního večera navštívil staveniště hvězdárny, u něhož byla složena konstrukce kopule. Tehdy jsem měl nesmírnou radost, že se hvězdárna stává skutečností.

Rok 1961 byl pro mne velmi významný tím, že jsem se mohl jako člen Sluneční sekce ČAS zúčastnit celostátní výpravy k pozorování úplného zatmění Slunce v Bulharsku dne 15. února, o němž jsem na požádání uskutečnil besedu na Střelnici, avšak zejména též proto, že byla hvězdárna v červnu tohoto roku slavnostně otevřena. Pro mne byl velký zážitek z toho, že jsem se zúčastnil spolu se svým přítelem amatérským astronomem Martínkem konečného justování a montáže hlavního dalekohledu 25 cm Cassegrainu a jeho předání konstruktérem p. Fr. Kozelským (optika od prof. Gajduška). S panem Kozelským jsem se později setkal na sjezdu ČAS v Praze, kde jsme dokonce byli společně ubytováni na hotelové lodi v Podolí, a naposledy při opožděném oslavování výročí založení Hvězdárny v roce 1992 (31 let), na němž byl dokonce přítomen a navíc přijel za mnou i do Kunžaku. Při prohlídce mé soukromé pozorovatelny k pozorování Slunce zjistil, že optika mého 74 mm refraktoru, kterým pozoruji Slunce od zmíněného roku 1947, je též od prof. Gajduška a objímky a okulár zhotovil on sám, takže můj dalekohled je do jisté míry dvojčetem Vašeho většího dalekohledu.

Jinak rád vzpomínám na setkávání AK na hvězdárně, kterých jsme se zúčastnili velmi často s přítelem Dr. Pavlem Spurným. Tato setkávání vyústila pořádáním společných meteorických expedic našich astronomických kroužků při hvězdárně a kunžateckého od roku 1975, které byly završeny výstavbou specializované meteorické pozorovatelny v Kunžaku na Jitrách a později výstavbou další hvězdárny po získání dalekohledu, která nyní slouží výzkumu meziplanetární hmoty – meteorů a zejména jako automatická pozorovací stanice bolidů v rámci evropské bolidové sítě.

Velký počet přátel mám mezi mladšími členy Vašeho AK, nemohu je zde vyjmenovávat, ale snad se mohu zmínit alespoň o některých z nich: Jarda Boček, Slávek Jirků, Eva Neureiterová, Jana Jirků atd.

Ovšem ani hvězdárna neprožívala jen úspěšná období. A tak v průběhu svých 50 let se setkávala i s méně radostnými okamžiky a nepochopením. Z období před rokem 1989 to možná byl i výrok tehdejšího funkcionáře, zda je vůbec její existence účelná (zda přispěje ke zvýšení hektarových výnosů brambor). Po listopadu to bylo její totální vyplenění vandaly a řešení otázky, zda ji zprivatizovat jako nějaké fitcentrum. Vzpomínám i na to, když jsem půjčoval svůj nejmenší dalekohled Janě Jirků, aby mohla uskutečnit na ulici pozorování úplného zatmění Měsíce pro veřejnost a kdy snad i to přispělo k tomu, že se přestalo pochybovat o jejím smyslu a naopak došlo k její dostavbě a modernizaci vybavení, takže dnes plně vyhovuje svému poslání popularizovat vědu v co největším rozsahu ve veřejnosti. Nakonec ani to, že kolem hvězdárny vzniklo moderní sídliště, pojmenované Hvědárna, nikterak nepoškodilo hvězdárnu a neomezilo její činnost po stránce popularizace.

A tak mi nezbývá, než abych popřál naší padesátileté oslavenkyni do dalších padesáti a více let jen samá slunná a hvězdná období.
 
Ladislav Schmied
čestný člen České astronomické společnosti


Pan Schmied přibližně před 50 lety na Hvězdárně v J. Hradci krátce po jejím otevření (úplně vpravo)

 U svého dalekohledu, kterým od roku 1947 pozoroval aktivitu ve sluneční fotosféře (cca před 20 lety)

Při oslavě 50. výročí založení Hvězdárny v J. Hradci 18. června 2011
***

5. 3. 2012

Merkur 5. 3. 2012

     Dnešní fotografování planety Merkur, kterou jsem naprosto ostudně viděla poprvé v životě. Merkur je vidět pouhýma očima bez použití dalekohledu. Vzhledem k tomu, že je to v prostoru nejbližší planeta Slunci, se Merkur ani na obloze od Slunce příliš nevzdaluje a můžeme ho tedy spatřit jen krátce po západu Slunce nebo krátce před jeho východem. To znamená, že ho musíme "lovit" na ještě poměrně jasné obloze. Z tohoto důvodu si většina lidí Merkura za celý svůj život nepovšimne.

     Fotografie jsou pořízené na dlouhý čas. Proto se planeta na obrázku jeví jako úsečka nikoliv jako bod.




Po celou dobu pozorování poměrně dost rušil Měsíc. Bylo bezvětří

3. 3. 2012

"Festival planet"

(fotografická soutěž pro jaro 2012)

Zkuste zachytit planety nebo Měsíc, 
ať už v detailech, s hvězdnou oblohou nebo s krajinkou či vaším městem.

Mapka: Měsíc, Venuše, Jupiter 25. 3. 2012

     Jaro 2012 obohacuje noční oblohu o pěknou přehlídku planet. Už v době soumraku září nad jihozápadním obzorem mimořádně nápadná planeta Venuše. Kousek od ní směrem východním ji následuje Jupiter. Tyto oběžnice jsou nejjasnějšími planetami na pozemské obloze, takže je rozhodně na co se dívat. Jejich působivost pak ve dnech 25. - 27. 2. zvýšil srpek Měsíce, který s nimi vytvořil seskupení mimořádně atraktivní pro fotografování. Podobná přiblížení nastanou ve dnech kolem 26. 3. 2012  (kdy se budou tato tělesa nacházet v blízkosti krásné otevřené hvězdokupy Plejády) a kolem 25. 4. 2012.

     Další planetou na "šňůrce" ekliptiky (tedy pomyslném oblouku, po němž se tělesa Sluneční soustavy na hvězdném pozadí pohybují) jsou Merkur, Mars a Saturn. 

     Merkur coby nejbližší planeta ke Slunci se od něho přiliš nevzdaluje ani na obloze. V březnu je viditelný nad jihozápadem mezi Venuší a Sluncem. Přestože jeho jasnost je velká a je viditelný pouhýma očima, většina lidí si jej za celý svůj život nepovšimne. Je to dáno tím, že zapadá (nebo vychází) krátce po (resp. před) Sluncem, ztrácí se tak na pozadí ještě poměrně jasného nebe a bývá jen velmi nízko nad obzorem. Při troše snahy jej však lze najít a vyfotografovat.

     Naproti tomu planeta Mars bude po celé jaro velmi dobře pozorovatelná téměř po celou noc. Má nápadně načervenalou barvu a září klidným světlem na pozadí jarního souhvězdí Lva.

     Podobně je na tom s pozorovatelností také Saturn, planeta zkrášlená výraznými prstenci viditelnými už v poměrně malém astronomickém dalekohledu. Saturna najdeme v souhvězdí Panny, kde setrvá až do konce listopadu.

Kategorie fotografií:
1. děti do 15 let
2. dospělí od 16 let
3. profesionálové a zkušení fotografové oblohy
Kategorie kreseb:
4. kresby z reálného pozorování - bez věkového omezení
5. kresby na téma planet a Měsíce bez dalších omezení - děti do 8 let

Ispiraci lze načerpat nejen na těchto stránkách, ale také například u vynikajících pozorovatelů Petra Horálka či Dalibora Hanžla. Návod pro začínající astrofotografy například zde: http://www.astro.cz/clanek/5077 či zde http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/astrofotografie-pro-kazdeho--1029151

Ceny:
žádné nejsou. V tomto "klání" jde o pobavení, vyzkoušení svého umu a výměnu zkušeností s tímto druhem fotografování.
K výměně zkušeností a diskuzi lze využít komentářů u příspěvku dole.

Fotografie a kresby zasílejte průběžně:
elektronicky na mailovou adresu pozemstanka(zav)gmail.com nebo poštou na adresu Hvězdárna Fr. Nušla, Dům dětí a mládeže, Růžová 10/II, 377 01 Jindřichův Hradec. Poštou je možné dodat maximálně velikost A4.

K fotografiím (kresbám) uveďte:
* jméno, adresu, VĚK
* popis použité techniky (dalekohled, objektiv, fotoaparát), dobu expozice, případnou clonu a jiná data k smínku,
* místo pozorování a jeho popis,
* pozorovací podmínky - počasí, oblačnost, vítr, teplotu, parazitní světlo apod.
Fotografii lze samozřejmě k publikování zaslat i zcela anonymně pouze s věkem pro zařazení do patřičné kategorie.

Uzávěrka: 31. 5. 2012
Fotografie budou postupně publikovány na webu maximálně do týdne po jejich obdržení.

Vyhodnocení:
společnými silami fotografie zhodnotíme a vybereme několik, které budou z nějakého důvodu zajímavé, nejlépe zpracované, s nápadem...

Setkání fotografů z Jindřichova Hradce a okolí:
soutěž vyvrcholí setkáním tvůrců, které proběhne v červnu na Hvězdárně profesora Františka Nušla v Jindřichově Hradci. Termín a program bude upřesněn dodatečně, bude se jednat nejspíše o některý pátek večer. Pozvání platí i pro účastníky soutěže z jiných částí ČR. Všichni zájemci o účast na setkání se musí předem domluvit na mailu jana.jirku(zav)hvezdarnajh.cz.

Mapka s polohou planet a Měsíce pro den 25. 3. 2012

Mapka s polohou planet a Měsíce pro den 25. 3. 2012 - pro tisk

Mapka západního obzoru kolem západu Slunce pro den 6. 3. 2012

 Mapka západního obzoru kolem západu Slunce pro den 6. 3. 2012- pro tisk

  Mapka s polohou planet a Měsíce pro den 23. 4. 2012
 
 Mapka s polohou planet a Měsíce pro den 23. 4. 2012 - pro tisk