17. 12. 2012

Viditelnost planetek Ceres a Vesta

Vážení příznivci pozorování,

     v těchto dnech na sklonku roku 2012 až do března 2013 budou v souhvězdí Býka viditelné dvě velké planetky - Ceres a Vesta. Vesta je dokonce v blízkosti planety Jupiter. Obě planetky jsou již v dosahu triedrů a menších astronomických dalekohledů. Polohu těchto planetek zachycuje připojený soubor ZDE, který byl zveřejněn v časopise Sky&Telescope.

Úkazy ve dnech 17. - 30. 12. 2012 (51. a 52. týden)

Mladý Měsíc

3. 12. 2012

Úkazy ve dnech 3. - 9. 12. 2012 (49. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,
     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devětačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do poslední čtvrti, která nastane ve čtvrtek 6. prosince. Jupiter je v opozici se Sluncem (na opačné straně oblohy) a je viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS nejsou viditelné. 

Měsíc:
     Měsíc je ve čtvrtek 6. prosince v poslední čtvrti (v 16 h 32 m SEČ). Je to vhodné období pro pozorování Měsíce, kdy na rozhraní světla a tmy vyniknou útvary na jeho povrchu. Ovšem pro pozorování Měsíce je nejvhodnější druhá polovina noci. V první polovině noci nás Měsíc neruší při pozorování jiných objektů. 

Viditelnost planet: 
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Merkur je vidět ráno nízko nad východním obzorem do 20. prosince.  Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem. Saturn je na ranní obloze a jeho prstence se stále více rozevírají. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Merkur
     (- 0,3 mag) se nachází za svítání nad východním obzorem, den za dnem se bude zjasňovat, takže se podmínky pro jeho pozorování zlepší. Merkur vychází kolem půl šesté ráno.

Venuše
     (- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Vah. V dalekohledu se Venuše jeví jako téměř úplňkový kotouček. Na obloze se nachází v blízkosti Venuše planeta Merkur. Obě tělesa jsou nejjasnějšími ranními objekty, pokud vynecháme Měsíc. O něco výše nad obzorem se v souhvězdí Vah nachází ještě planeta Saturn. Venuše vychází kolem páté ráno.

Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 10° nad obzorem, zapadá z večera lehce před 18. hodinou SEČ.

Jupiter
     (- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem půl čtvrté odpoledne. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl dvanácté a zapadá až před půl osmou ráno. Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem pro pozorování. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:

3. 12. ve 22 h 25 m SEČ;
4. 12. v 18 h 15 m;
5. 12. ve 4 h 10 m;
6. 12. v 0 h 00 m;
6. 12. v 19 h 50 m;
7. 12. v 5 h 45 m;
8. 12. v 1 h 40 m;
8. 12. v 21 h 3 0m;
9. 12. v 17 h 2 0m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:

3. 12. nastane od 21 h 11 m do 23 h 22 m zatmění měsíce Io;
4. 12. můžeme vidět od 18 h 17 m do 20 h 26 m přechod měsíce Io;
5. 12. můžeme vidět od 5 h 11 m začátek zákrytu měsíce Europa;
5. 12. můžeme vidět v 17 h 51 m konec zatmění měsíce Io;
6. 12. můžeme vidět od 4 h 24 m začátek přechodu měsíce Ganymed;
7. 12 můžeme vidět od 0 h 16 m do 2 h 37 m přechod měsíce Europa;
8. 12. nastane od 18 h 18 m do 20 h 59 m zákryt měsíce Europa;
9. 12. nastává od 4 h 28 m do 6 h 48 m zákryt měsíce Io;
9. 12. můžeme vidět od 17 h 56 m do 20 h 39 m zákryt měsíce Ganymed.  

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem jedné hodiny odpolední a zapadá před půl druhou hodinou ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 04 m SEČ a zapadá po desáté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     zvýšilo v minulém týdnu svoji aktivitu a ukázalo zajímavé oblasti. Slunce vychází až kolem půl osmé ráno a zapadá již kolem čtvrté odpoledne. V případě jasného počasí se pro astronomy otvírají nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce.
 
Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná vůbec, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu nemůžeme pozorovat ráno ani večer. 

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

27. 11. 2012

Úkazy ve dnech 26. 11. - 2. 12. 2012 (48. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v osmačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je kolem úplňku, který nastane 28. listopadu. V tento den také nastane velice nevýrazné polostínové zatmění Měsíce. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. Zítra bude v těsné blízkosti planety Saturn, jenž je v tomto týdnu na ranní obloze. Za svítání je nízko nad severovýchodním obzorem planeta Merkur. Ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS pomalu končí.

Měsíc:
     Měsíc je 28. listopadu v odpoledních hodinách v úplňku. Kotouček Měsíce bude procházet v tento den zemským polostínem. Je to málo výrazný efekt, kterého si běžným pohledem na Měsíci ani nevšimneme. Ovšem tím, že to víme, tak při pohledu na Měsíc krátce po východu můžeme zjistit, že z jedné strany je trochu tmavší než z druhé. Tento jev postupně vymizí, jak Měsíc z polostínu vyleze. Nebude to však tak výrazný jev jako u zatmění Měsíce, jde přece jen o pouhý polostín. V blízkosti Měsíce v té době bude také planeta Jupiter.
     Měsíc 28. listopadu vychází kolem 16 h 05 m a polostínové zatmění končí v 17 h 53 m. Úplněk v tento den nastáví v 15 h 46 m. Dne 28. listopadu je také Měsíc ve 20 h 36 m nejdále od Země - 406 362 km. Dne 29. listopadu se Měsíc dostává do blízkosti planety Jupiter.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem. Saturn je v blízkosti Venuše nad východním obzorem. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Merkur
     (0,6 až - 0,3) se nachází za svítání nad východním obzorem, den za dnem se bude zjasňovat, takže se podmínky pro jeho pozorování zlepší.

Venuše
     (- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se na pomezí souhvězdí Panny a Vah. 27. listopadu v 6 h 15 m bude planeta Venuše v blízké konjunkci s planetou Saturn. Ve výšce asi 15° nad obzorem v azimutu 128°. Saturn bude výše o půl stupně nad Venuší. O něco níže 5° nad obzorem bude na azimutu 120° vidět planeta Merkur. Celé toto seskupení za příznivých povětrnostních podmínek je krásné pro vizuální pozorování, ale také to láká k pořízení fotografického snímku širokoúhlým objektivem. Pozovování však bude vyžadovat stanoviště, kde je volný  ničím nezastavěný východní obzor, neboť úkaz bude probíhat nízko nad obzorem (pouze 15°).  Venuše vychází kolem třičtvrtě na pět ráno. 

Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 10° nad obzorem, zapadá z večera kolem 18. hodiny.

Jupiter
     (- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem čtvrté odpoledne. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půlnoci a zapadá až kolem osmé ráno. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
26. 11. ve 21 h 40 m SEČ;
27. 11. v 17 h 30 m;
28. 11. v 3 h 25 m;
28. 11. ve 23 h 15 m;
29. 11. v 19 h 05 m;
30. 11. v 5 h 00 m;
  1. 12. v 00 h 55 m;
  1. 12. ve 20 h 45 m;
  2. 12. v 6 h 40 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:

26. 11. nastane od 19 h 17 m do 21 h 37 m zatmění měsíce Io;
27. 11. můžeme vidět v 18 h 43 m konec přechodu měsíce Io;
28. 11. můžeme vidět od 2 h 40 m do 5 h 18 m zákryt měsíce Europa;
29. 11. můžeme vidět od 1 h 10 m do 3 h 02 m přechod měsíce Ganymed;
  1. 12. můžeme vidět od 5 h 25 m začátek přechodu měsíce Io;
  1. 12. můžeme vidět v 18 h 25 m konec zákrytu měsíce Europa;
  2. 12. nastane od 2 h 43 m do 4 h 54 m zákryt měsíce Io;
  2. 12. můžeme vidět od 23 h 51 m do 2 h 01 m přechod měsíce Io.   

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem půl druhé hodiny odpolední a zapadá zhruba 10 minut před druhou hodinou ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 30 m SEČ a zapadá kolem půl jedenácté v noci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     zvýšilo v minulém týdnu zvýšilo svoji aktivitu. Na povrchu je řada aktivních oblastí takže se dá očekávat, že aktivita i erupční činnost v tomto týdnu bude pokračovat. Maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce.   

Zajímavé seskutení 28. 11. 2012
     můžeme pozorovat kolem osmé hodiny večerní nad východním obzorem ve výšce asi 40° nad obzorem. Toto seskupení budou tvořit Měsíc v úplňku, planeta Jupiter, otevřená hvězdokupa Plejády a Hyjády. Všichni již tuší, že vše se odehrává v souhvězdí Býka. Pokud nám bude počasí přát, tak to bude zajímavé kosmické divadlo nejen pro vizuální pozorování, ale i příležitost pro fotografy s širokoúhlým objektivem.
Seskupení ukazuje přiložený obrázek z programu Stellarium.


Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu v ranních hodinách končí. 

Datum          Začátek        Směr                         Konec          Směr
26.11.           06h 17m       západ                        06h 22m      jihovýchod
27.11.           05h 29m       západ                        05h 33m      východojihovýchod
28.11.           06h 14m       západ                        06h 18m      jihojihovýchod
29.11            05h 26m       jihojihozápad              05h 29m      jihovýchod
30.11.           06h 10m       západojihozápad        06h 13m     jihojihozápad

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

21. 11. 2012

Meteorický roj Geminidy 14. 12. 2012

     Geminidy jsou meteorickým rojem, který má maximum své aktivity ve dnech 13. až 14. prosince. Pozorovat je můžeme většinou už od 7. prosince a jejich aktivita končí 17. prosince. Letošní maximální frekvence, která nastane v noci z 13. na 14. 12. bude čítat až 120 meteorů za hodinu. Podmínky pro pozorování budou letos velmi dobré, protože maximum nastane kolem 1. hodiny ranní 14. 12., radiant roje bude vysoko nad jihem a Měsíc nebude rušit. Radiant roje je místo na obloze, ze kterého jednotlivé meteory zdánlivě vyletují tak, jak ukazuje obrázek. Radiant tohoto roje se nachází v souhvězdí Blíženců - latinsky Gemini (na obrázku označen červenou hvězdičkou) a od něho pak dostal roj svůj název.

     Jev, který nazýváme meteor, nastává shořením drobné prachové částice v atmosféře Země. Rychlost meteorů se liší kus od kusu, co se týče konkrétně Geminid, pak rychlost jednotlivých částic bude kolem 36 km/s, což je bráno za pomalé meteory. Některé meteory se vyskytujích ve skupinách - tzv. rojích. Tyto mají společný původ zpravidla v dnes již známých kometách. O Geminidách se toto říci nedá. Jejich mateřským tělesem se jeví být planetka 3200 Phaethon; planetka, která se drolí. Je ovšem možné, že se v jejím případě nejedná o typickou planetku, ale o vyhaslé jádro komety. Nevíme přesně. Každopádně na kráse úkazu samotného to nic neubírá.

Geminidy z roku 2007, autor Erno Berko. Převzato ze Snímku dne ze stránek NASA.
     Pro lepší orientaci při pozorování Geminid přikládám mapky, kde je zakreslený jejich radiant. Jsou tam i souhvězdí a názvy nejjasnějších hvězd, podle nichž se lze na obloze zorientovat. Jména hvězd jsou vždy vlevo od hvězd samých a zanesena je i poloha druhé nejjasnější planety naší oblohy Jupitera. Jak vidno z fotografie výše, zírat přímo do radiantu roje není to nejlepší. Tam naopak téměř žádné meteory neuvidíme. Lepší je se dívat kousek bokem, doporučuji ve směru, kde je nejtemnější obloha bez rušivého světelného znečištění.

     Pokud se pozorování z 13. na 14. 12. z nějakého důvodu nevydaří, je možné se dívat ještě další den. I v noci z pátka na sobotu budou Geminidy pozorovatelné v poměrně hojném počtu. Potom bude jejich frekvence rapidně klesat.



***

19. 11. 2012

Úkazy ve dnech 19. - 25. 11. 2012 (47. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v sedmačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ). 

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je na počátku týdne kolem první čtvrti, která nastane 20. listopadu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. Ráno se také vyhoupne nad obzor planeta Saturn, která bude nízko nad jihovýchodním obzorem. Přelety ISS jsou vidět ideálně ráno.

Měsíc:
     Měsíc je 20. listopadu v první čtvrti. Začátek tohoto týdne je tedy vhodné období pro pozorování Měsíce, kdy velmi vyniknou útvary na rozhraní denní a noční strany (terminátoru). Zde se projeví plasticita kráterů a objevíme zajímavé detaily. Je dobré si vzít mapu Měsíce a pokusit se ztotožnit útvary na Měsíci. Měsíc bude 20. listopadu procházet asi 5° nad planetou Neptun, a 22. a 23. listopadu projde Měsíc nad planetou Uran.


Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem, Saturn vychází asi půl hodiny před východem Slunce, takže je obtížně pozorovatelný nízko nad jihovýchodním obzorem,  planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Venuše
     (- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Vzdaluje se od jasné hvězdy Spiky a chystá se na blízké setkání se Saturnem v následujícím týdnu. Je stále nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem půl paté ráno. 

Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem asi 10° nad obzorem, zapadá z večera.

Jupiter
     (- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc. Najdeme ho v souhvězdí Býka. Vychází již kolem páté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl jedné v noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. 
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
19. 11. v 20 h 50 m SEČ;
20. 11. v 6 h 45 m;
21. 11. v 2 h 40 m;
21. 11. ve 22 h 30 m;
22. 11. ve 18 h 20 m;
23. 11. ve 4 h 15 m;
24. 11. v 00 h 10 m;
24. 11. ve 20 h 00 m;
25. 11. v 5 h 55 m;
26. 11. v 1 h 45 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:

19. 11. nastane od 17 h 22 m do 19 h 53 m zatmění měsíce Io;
21. 11. můžeme vidět od 00 h 04 m do 3 h 04 m zatmění měsíce Europa;
21. 11. můžeme vidět od 21 h 56 m do 23 h 46 m přechod měsíce Ganymed;
22. 11. můžeme vidět od 19 h 49 m do 22 h 09 m přechod měsíce Europa;
24. 11. můžeme vidět od 3 h 42 m do 5 h 51 m přechod měsíce Io;
25. 11 nastane od 00 h 48 m do 3 h 11 m zákryt měsíce Io;
25. 11. nastane od 22 h 08 m do 00 h 17 m přechod měsíce Io.   

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem druhé hodiny odpolední a zapadá kolem druhé hodiny ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme žádné podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zbarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 58 m SEČ a zapadá kolem jedenácté v noci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     zvýšilo na konci minulého týdne aktivitu. Dá se tedy očekávat aktivita i v tomto týdnu. Maximum činnosti Slunce se však očekáváme v příštím roce.   

Meteorické roje:
     v tomto týdnu možná ještě uvidíme nějakou Leonidu nabo Tauridu. Také by se měly objevit Andromedidy. S rychlostí kolem 19 km/s patří mezi nejpomalejší meteory. Jsou to tělíska ze zaniklé Bielovy komety, která v druhé polovině 19. stol. produkovala meteorické deště. 

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná vůbec, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS jsou v tomto týdnu vidět ráno.

Datum          Začátek        Směr                         Konec          Směr
19.11.           05h 40m       západ                        05h 45m      východoseverovýchod
20.11.           06h 26m       západoseverozápad 06h 32m      východ
21.11.           05h 38m       západoseverozápad 05h 42m      východoseverovýchod
22.11            06h 23m       západoseverozápad 06h 29m      východ
23.11.           05h 35m       západoseverozápad 05h 39m      východo
24.11.           06h 20m       západoseverozápad 06h 26m      východojihovýchod
25.11.           05h 32m       západoseverozápad 05h 36m      východojihovýchod
26.11.           06h 17m       západ                        06h 23m      jihovýchod 

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování Vám přeje 
Petr Hájek

12. 11. 2012

Úkazy ve dnech 12. - 18. 11. 2012 (46. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v šestačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je na počátku týdne téměř v novu, který nastane 13. listopadu. Mladý srpek "nového" Měsíce můžeme zkoušet nalézt na obloze asi od čtvrtka na večerní obloze. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. Ráno se také vyhoupne nad východní obzor planeta Saturn. Přelety ISS začínají být tento týden vidět ráno.

Měsíc:
     Měsíc je 13. listopadu v novu (nov nastane krátce po 23 hodině SEČ). 14. listopadu je Měsíc nejblíže k Zemi - 357 361 km. Ve pátek 16. listopadu se "mladý" srpek Měsíce bude nacházet na večerní obloze nad západním obzorem nedaleko planety Mars. Měsíc tedy koncem týdne bude rušit svým svitem večerní oblohu, neboť první čtvrt nastává 20. listopadu.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce nízko nad západním obzorem, Saturn vychází těsně před východem Slunce, takže je prakticky nepozorovatelný, planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Venuše
     (-4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem čtvrté ráno.

Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem a zapadá z večera.

Jupiter
     (-2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem páté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem jedné v noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
12. 11. v 20 h 05 m SEČ;
13. 11. v 6 h 05 m;
14. 11. v 1 h 55 m;
14. 11. ve 21 h 45 m;
16. 11. ve 3 h 30 m;
16. 11. ve 23 h 25 m;
17. 11. v 19 h 15 m;
18. 11. v 5 h 10 m;
19. 11. v 01 h 00 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
13. 11. nastane od 21 h 28 m do 00 h 50 m zatmění měsíce Europa;
14. 11. můžeme vidět od 18 h 39 m do 20 h 29 m přechod měsíce Ganymed;
15. 11. můžeme vidět v 19 h 54 m konec přechodu měsíce Europa;
16. 11. můžeme vidět od 04 h 25 m do 07 h 01 m zatmění měsíce Io;
17. 11. můžeme vidět od 01 h 58 m do 04 h 08 m přechod měsíce Io;
18. 11 nastane od 06 h 30 m začátek zatmění měsíce Ganymed;
18. 11. nastane od 20 h 24 m do 22 h 34 m přechod měsíce Io;
19. 11. nastane od 06 h 42 m začátek přechodu měsíce Europa.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem půl třetí hodiny odpolední a zapadá kolem třetí hodiny ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem půl druhé hodiny odpolední. Vrcholí nad jihem již kolem 18 h 26 m SEČ a zapadá kolem půlnoci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4".

Slunce
     je málo aktivní, což je až překvapivé vzhledem k tomu, že maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce.

     V tomto týdnu je ještě aktivním meteorický roj severních Taurid, což se může ukázat pádem občasného pomalejšího meteoru během hodiny pozorování. Nad ránem se postupně budou objevovat Leonidy, ovšem pouze několik kusů za hodinu.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS začínají být v tomto týdnu vidět ráno.

Datum          Začátek        Směr                       Konec          Směr
13.11.           05h 48m       jihojihozápad          05h 53m     východ
14.11.           04h 59m       jihozápad               05h 03m     východoseverovýchod
15.11.           05h 45m       jihozápad               05h 51m     východoseverovýchod
16.11            04h 57m       jih                          05h 01m     východ
17.11.           05h 43m       západojihozápad     05h 48m     východoseverovýchod
18.11.           04h 55m       jihojihovýchod         04h 59m     východoseverovýchod
18.11.           06h 29m       západ                     06h 35m     východoseverovýchod
19.11.           05h 41m       západ                     05h 46m     východoseverovýchod 

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

5. 11. 2012

Úkazy ve dnech 5. - 11. 11. 2012 (45. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v pětačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ). 


A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je těsně po půlnoci 7. listopadu v poslední čtvrti. Svým svitem bude tedy více ovlivňovat oblohu v druhé polovině noci, koncem týdne však bude vycházet až k ránu a úzký srpek již pozorování neovlivní. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. V tomto týdnu budou aktivní Tauridy. Mars je večer nízko nad západním obzorem. Přelety ISS nejsou vidět večer ani ráno.

Měsíc:
     Měsíc je 7. listopadu krátce po půlnoci o půl druhé v poslední čtvrti. 11. a 12. listopadu bude na ranní obloze hezké seskupení Měsíce, Venuše a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny. V první polovině noci tedy Měsíc na obloze viditelnoust slabších objektů rušit nebude.


Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Venuše 
     (-4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem čtvrté ráno. 

Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera kolem 18. hodiny.

Jupiter
     (-2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem šesté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl druhé ráno. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 

  5. 11. v 19 h 20 m SEČ; 
  6. 11. v 5 h 15 m; 
  7. 11. v 1 h 10 m; 
  7. 11. ve 21 h 00 m; 
  8. 11. v 6 h 55 m; 
  9. 11. ve 2 h 45 m; 
  9. 11. ve 22 h 40 m; 
10. 11. v 18 h 30 m; 
11. 11 ve 4 h 24 m;
12. 11. v 00 h 16 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 

  6. 11. nastane ve 22 h 34 m konec zákrytu měsíce Europa;
  8. 11. můžeme vidět od 5 h 48 m začátek přechodu měsíce Io; 

  9. 11. můžeme vidět v 5 h 17 m konec zákrytu měsíce Io; 
  9. 11. můžeme vidět od 00 h 14 m do 2 h 24 m přechod měsíce Io; 
10. 11. můžeme vidět ve 23 h 43 m konec zákrytu měsíce Io; 
11. 11  nastane od 4 h 55 m do 6 h 44 m zákryt měsíce Ganymed; 
11. 11. nastane od 18 h 40 m do 20 h 50 m přechod měsíce Io; 
12. 11. nastane od 4 h 27 m do 6 h 47 m přechod měsíce Europa.   

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Vychází kolem třetí hodiny odpolední a zapadá kolem třetí hodiny ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na ní neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem druhé hodiny odpolední. Vrcholí nad jihem již kolem 18 h 53 m SEČ a zapadá kolem půlnoci.  K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     je málo aktivní a velké skvrny již jsou na neviditelné polokouli.    

V tomto týdnu je aktivním meteorický roj severních Taurid. Bývá doprovázen občasným pádem jasného bolidu (velice jasný meteor).   

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu nejsou vidět večer ani ráno.

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

1. 11. 2012

Noční obloha s projekcí úplného zatmění Slunce

Výsledek akce:

     takže průšvih na průšvih: tady zataženo, v Austrálii zataženo, přímé přenosy aby špendlíčkem vyhrabával, já chřipku, foťák odmítl fotit (což si rozmyslel až po ukončení akce) a mezi návštěvníky velmi upovídaný soused, který pusu nezavřel a záměrně vyrušoval :-).

     Nicméně viděli jsme jak úplné zatmění Slunce v mracích nad Austrálií, tak mezi mraky nějaké objekty naší aktuální noční oblohy (M31, Plejády, Jupitera s měsíci, Chí a Há Persei). Návštěvníci byli spokojeni s tím, co v rámci možností mohli vidět.

     První kontakt Měsíce se Sluncem se nám nepodařilo najít v žádném přenosu tak, abychom viděli detail. Ale asi po 15 minutách už naběhl přenos od Panasonicu se Sluncem přes celé zorné pole, takže na něm bylo zřetelných i několik skupin slunečních skvrn. Podle pohybu Měsíce i rozložení skvrn ve skupinách jsme mohli demonstrovat, kudy vede sluneční rovník. Ukázali jsme si, ze kterých míst je možné toto zatmění pozorovat, že tedy většina pásu totality vede nad oceánem, zatímco naše přenosy vycházejí z místa poblíž australského Cairns, což není přiliš ideální místo, takže zatmění tam trvá kratší dobu.

     Necelou hodinu jsme tedy v přímém přenosu sledovali částečně mraky, částečně zužující se srpek Slunce, a prokládali si to prohlídkou několika objektů naší oblohy. Nejjasnější z nich byl Jupiter, který prosvítal i přes mraky, a mezi nimi byly zřetelné i jeho čtyři největší měsíce. Orientace na obloze se příliš dělat nedala, protože oblačnost byla povětšinou jen velmi lehce protrhaná, a proto jsme si ze souhvězdí ukázali jen ty nejjasnější hvězdy - Capellu, podobnou Slunci, ze souhvězdí Vozky, Altaira z Orla, Deneb a Albireo z Labutě a Vegu z Lyry. Mezi mraky se na chvíli ukázala i Kuřátka (Plejády) z Býka a v Perseovi Chí a Há, takže jsme měli takovou malou přehlídku otevřených hvězdokup. Nejvzdálenějším objektem, který se na chvíli vyhoupl z mraků, byla Galaxie v Andromedě známá pod číslem M31, která je naší nejbližší galaktickou sousedkou a která je za dobrých podmínek viditelná i bez dalekohledu.

     Před úplnou fází jsme se shlukli kolem projekce a sledovali ji jak přes satelit tak  přes internet - kdyby technika selhala, abychom měli zálohu. Oboje se vydařilo, akorát po intenetu byl přenos chvílemi trošku trhaný, protože bylo připojeno příliš mnoho lidí. Úplná fáze, trvající v Cairns přibližně dvě minuty, však proběhla v pořádku, takže nám kalila radost pouze oblačnost, díky níž nebyla chvílemi vidět celá koróna kolem Slunce. Bylo zřetelně vidět, jak se mezi neprůhlednými mraky, které naštěstí při úplné fázi příliš nerušily, přes Slunce přesouvají řídprůhledná oblaka. Ač při částečné fázi zatmění byla krásně vidět nerovnost okraje měsíčního disku (je nerovná vlivem skutečné nerovnosti měsíční krajiny), při přechodu do úplného zatmění jsme neviděli ani prsten, ani Baileyho perly. Nezahlédly jsme ani červenou chromosféru, střední vrstvu atmosféry Slunce. Vnější atmosférická vrstva - koróna - byla vidět pouze vnitřní, její vnější části vzdálenější od Slunce se nezobrazily. Zato se vcelku dobře ukázaly růžové protuberance těsně při okraji měsíčního disku, které vybíhají ze sluneční fotosféry (spodní, nejjasnější vrstvy atmosféry) až do koróny, zahýbají se podél magnetických siločar a povětšinou zase padají zpět na "povrch" Slunce do fotosféry. Po dvou minutách úplné zatmění skončilo a Měsíc začal postupně sluneční disk odkrývat. Nejpůsobivější a vědecky nejzajímavější část zatmění byla za námi. Pak už se sluneční srpek jen zvětšoval. Po zhruba hodině se Slunce zcela vymanilo ze zákrytu Měsíce.

     Vlastní fotografie nemám vlivem stávkujícího foťáku, takže přihodím od jiných lidí, pokud mi něco pošlou.

     Pro představu přikládám alespoň odkaz na staré fotografie úplného zatmění Slunce pozorovaného u Al-Saloumu v Egyptě 29. 3. 2006: http://astro.sci.muni.cz/fotogalerie/foto.php?sekce=slunce&id=93









     A jedna kradená fotografie z NASA - snímek dne od Stephena Mudgeho. Podařilo se mu zachytit přesně tu chvíli, kdy se kolem temného kotouče Měsíce na jedné straně objeví malinká část fotosféry Slunce a rozlije kolem toho místa svou ostrou zář. Tato pak v kombinaci se slabší korónou, která vykresluje kolem Měsíce světlý kruh, vytvoří dojem diamantového prstenu, podle něhož se také tento jev nazývá.





Původní pozvánka:


Co to znamená?

     Předně se nám blíží zimní období, kdy se na obloze budou rozprostírat nejkrásnější souhvězdí naší oblohy. To znamená, že zkraje noci máme poslední příležitost se ještě krátce pokochat souhvězdími patřícími letní obloze (tj. Lyrou, Labutí, Orlem či Delfínem), která však budou nízko nad obzorem a záhy zapadnou. Nad hlavou nám pak budou defilovat především souhvězdí podzimní oblohy (Pegas, Andromeda, Perseus a další), která jsou poněkud fádnější, ale nabízí nám pěkný pohled například na sousední galaxie. 
     Mléčná dráha bude procházet od východu na západ téměř přes nadhlavník a bude spojovacím prvkem mezi souhvězdími letní a zimní oblohy. Zimní souhvězdí (Býk, Orion, Vozka, Blíženci aj.) budou zkraje pozorování částečně pod obzorem, ale v průběhu času budou stále více vystupovat nad obzor. S koncem pozorování před půlnocí už je budeme moci téměř všechna sledovat nad JV obzorem a pořádně si prohlédnout je i objekty v nich.

     Čas tohoto pozorování nebyl vybrán náhodně, nýbrž se kryje s mimořádně zajímavým astronomickým úkazem - úplným zatměním Slunce. Úplná zatmění Slunce jsou velice vzácné jevy, především proto, že jsou vždy pozorovatelná jen z úzkého "proužku" na povrchu Země. Proto se za jejich pozorováním vyjíždí často i do velmi vzdálených míst od bydliště. Letošní zatmění je videt například z úzké oblasti procházející severní Austrálií a Novým Zélandem, většinou však pás, odkud bychom mohli úplné zatmění sledovat, prochází přes oceán. 
    Vzhledem k těžké dostupnosti tohoto mimořádného úkazu se pokusíme jeho průběh přes internet přenést v přímém přenosu k nám a zároveň se budeme dívat na noční objekty. Takže budeme mít nebývalou možnost pozovádět jak denní tak noční pozorování v téže době. (Pozn.: toto pozorování se samozřejmě nemusí povést například vlivem toho, že bude na internet připojeno tolik lidí, že systém přenosu zhavaruje, nebo v místě, kde bude zatmění snímáno, se zatáhnou mraky, případně kameramana sežere krokodýl!).

     Prohlídka noční oblohy začne už kolem 20:30 hodin středoevropského času, to znamená u nás již po setmění a pro Austrálii v oblasti Cairns asi 14 minut před prvním kontaktem měsíčního a slunečního disku. Vyzkoušíme si svůj postřeh, kdo první zahlédne oblast, kde se Měsíc zdánlivě zakrojí do kotoučku Slunce. Bude to vypadat tak, že se v jedné části okraje slunečního disku objeví černá výduť, která postupně poroste a Slunce tak bude stále více nabývat tvar užšího a užšího srpku. Tato fáze potrvá necelou hodinu. Dobu si můžeme krátit nejen sledováním Slunce a povídáním o tom, jak úplné zatmění vzniká a co je při něm vidět, ale také prohlížením našich souhvězdí a různých objektů na naší obloze očima i dalekohlem. 
     Po půl desáté už bude sluneční kotouček téměř zakryt Měsícem, srpek bude velmi úzký a stále se bude zmenšovat, až přejde do úplného zatmění. Budeme-li mít štěstí, tak při tomto přechodu uvidíme několik zajímavých jevů - nerovnost povrchu Měsíce, záblesky, načervenalou chromosféru (střední atmosfériskou vrstvu Slunce). Následně při úplném zatmění počínajícím zhruba ve 21:38 h pak kolem černého kotoučku Měsíce postřehneme vrchní část atmosféry korónu. Tato fáze potrvá pouhé 2 minuty (přibližně). Pak se Slunce vymaní ze zákrytu Měsícem, který bude na své oběžné dráze kolem Země pokračovat dál a postupně nám sluneční disk zcela odkryje. 
      Nejzajímavější část celého dlouhého pozorování zatmění nastává právě po půl desáté SEČ.
     Po dvouminutové úplné fázi zatmění se opět objeví sluneční srpek, který se bude rozšiřovat až měsíční disk zcela opustí kotouček Slunce. Tato částečná fáze zatmění bude trvat opět necelou hodinu.

     K dispozici budou dalekohledy, projekce, doplňkové obrázky. Je nutné si vzít velmi dobrou teplou a pevnou obuv a hodně teplé oblečení, protože i v létě bývá při pozorováních zima, natož pak v tomto období. Baterkami se nesmí svítit ani na dalekohledy ani na lidi (zejména ne na obličej). Kdo by chtěl fotografovat, tak při pozorování samotném výhradně BEZ BLESKU, pouze ze stativu s dlouhým časem expozice.

31. 10. 2012

Úkazy ve dnech 29. 10. - 4. 11. 2012 (44. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve čtyřiačtyřicátém týdnu roku 2012.
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).  
 
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 29. října v úplňku a je vidět prakticky celou noc. Ve čtvrtek bude v souhvězdí Býka a v pátek 2. listopadu bude v blízkosti planety Jupiter. Jupiter na večerní obloze se stává dominantním objektem pro pozorování, na ranní obloze zase Venuše. Mars je večer nízko nad západním obzorem. ISS končí s večerními přelety.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 29. října v úplňku. 1. listopadu je Měsíc nejdále od Země - 406 030 km. V tomto týdnu uvidíme Měsíc na obloze téměř celou noc. 2. listopadu bude Měsíc v konjunkci s planetou Jupiter v souhvězdí Býka (Měsíc bude 1,3° jižně). Tento týden nebudou vhodné podmínky pro sledování slabších objektů s ohledem na jas Měsíce.
 
Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter, na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb, kromě rána a Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.
 
Venuše
     (-4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem půl čtvrté ráno.
 
Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera.
 
Jupiter
    (-2,7 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem šesté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem druhé hodiny ranní. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, které nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety:
30. 10. v 4 h 30 m SEČ;
31. 10. v 00 h 25 m;
21. 10. ve 20 h 15 m;
  1. 11. v 6 h 10 m;
  2. 11. ve 2 h 00 m;
  2. 11. ve 21 h 50 m;
  4. 11. ve 3 h 39 m
  4. 11. ve 23 h 30 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 
30. 10. nastane ve 20 h 17 m konec zákrytu měsíce Europa;
31. 10. můžeme vidět od 6 h 08 m začátek zatmění měsíce Io;
  1. 11. můžeme vidět od 4 h 04 m do 6 h 13 m přechod měsíce Io;
  2. 11. můžeme vidět ve 3 h 33 m koneczákrytu měsíce Io;
  2. 11. můžeme vidět od 22 h 30 m do 00 h 39 m přechod měsíce Io;
  3. 11. nastane od 5 h 35 m začátek zatmění měsíce Europa;
  3. 11. nastane ve 21 h 59 m konec zákrytu měsíce Io;
  3. 11. nastane od 22 h 31 m do 00 h 34 m zatmění měsíce Ganymed
  5. 11. nastane od 2 h 10 m do 4 h 30 m přechodu měsíce Europa.
 
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou. Uran vychází kolem půl čtvrté hodiny odpolední. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem druhé hodiny odpolední. Vrchojí nad jihem již kolem 19 h 20 m SEČ a zapadá kolem půl jedné v noci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     je pokryto několika skvrnami, ale aktivita Slunce neroste.
 
V tomto týdnu je aktivním meteorický roj Taurid. Bývá doprovázen občasným pádem jasného bolidu (velice jasný meteor).
 
Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze pouze do čtvrtka.

Den         Začátek      Směr                          Konec          Směr

29.10.     18h 10m      západ                        19h 15m       jih
30.10.     17h 21m      západ                        
17h 26m       jihojihovýchod
01.11.     17h 19m      západojihozápad         17h 23m       jih 


Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

22. 10. 2012

Úkazy ve dnech 22. - 28. 10. 2012 (43. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v třiačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25.3.2012 je: SELČ=SEČ + 1 hod
POZOR!!! Letní čas (SELČ) končí v tomto týdnu v neděli 28. října 2012, kdy se hodiny ve 3 h SELČ posunou o jednu hodinu zpět.  


A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 22. října v první čtvrti a je vidět na večerní obloze, zapadá až v druhé polovině noci a koncem týdne až k ránu. Jupiter na večerní obloze se stává dominantním objektem pro pozorování, na ranní obloze je Venuše. Mars je večer nízko nad západním obzorem. 23. října Slunce vstupuje do znamení Štíra. ISS má večerní přelety.

Měsíc:

     Měsíc je dnes 22. října v  první čtvrti a v pondělí 29. října v úplňku. Během týdne se Měsíc přesune pod Pegasův čtverec, rovněž i jeho jas se zvýší a přezáří tak slabší objekty na večerní obloze.

Viditelnost planet:
     Večerní obloze vévodí planeta Jupiter, na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb, kromě rána a Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Venuše 
     (- 4,0 mag) zářící na ranní obloze přejde rozhraním souhvězdí Lva a Panny. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem čtvrté hodiny ranní.

Mars 
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera.

Jupiter 
     (- 2,7 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř po celou noc. Nachází se v souhvězdí Býka a v současné době je jeho poloha mezi dvěma otevřenými hvězdokupami, takže se opět nabízí příležitost pro fotografy. Vychází již kolem osmé večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl čtvrté hodiny ranní. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, která nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety: 

23. 10. v 4 h 45 m SELČ; 
24. 10. v 0 h 35 m SELČ; 
24. 10. ve 20 h 30 m; 
25. 10. v 6 h 25 m; 
26. 10. ve 2 h 15 m; 
26.10. ve 22 h 7 m a 
28. 10. ve 2 h 55 m
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 

24. 10. nastane v 5 h 1 4m začátek zatmění měsíce Io; 
24. 10. můžeme vidět od 5 h 37 m do 7 h 39 m  přechod stínu měsíce Ganymed; 
25. 10. můžeme vidět od 3 h 18 m do 5 h 27 m přechod měsíce Io; 
25. 10. můžeme vidět od 23 h 42 m začátek zatmění měsíce Io (konec bude 26. 10 ve 2 h 47 m); 
26. 10. můžeme vidět od 21 h 44 m do 23 h 54 m přechod měsíce Io; 
27. 10. nastane od 4 h 0 m začátek zatmění měsíce Europa; 
27. 10. nastane ve 21 h 13 m konec zákrytu měsíce Io; 
27. 10. nastane ve 21 h 33 m konec zatmění měsíce Ganymed a 
28. 10. nastane ve 23 h 52 m začátek přechodu měsíce Europa.  

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran 
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou. Vychází kolem páté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na něm neuvidíme podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun 

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem čtvrté hodiny odpolední. Vrchojí nad jihem již kolem 21 h 0 m SELČ a zapadá kolem druhé hodiny noční. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
 

     je pokryto několika aktivními oblastmi. Na jeho povrchu najdeme řadu skvrn. Možná že se objeví i silnější erupce.  

Na začátku tohoto týdne snad ještě budeme moci vidět pár Orionid, ale již je po maximu. 

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze.

Den         Začátek      Směr                          Konec          Směr

22.10.     19h 29m      západ                        19h 35m       východoseverovýchod
23.10.     20h 16m      západoseverozápad    20h 21m       východ
24.10.     19h 27m      západoseverozápad    19h 33m       východ

25.10.     20h 14m      západoseverozápad    20h 19m       jihovýchod
26.10.     19h 25m      západoseverozápad    19h 32m       východojihovýchod
27.10.     20h 12m      západ                        20h 17m       jihojihovýchod
28.10.     18h 23m      západoseverozápad    18h 29m       jihovýchod
29.10.     19h 10m      západ                        19h 15m       jih 


Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

15. 10. 2012

Úkazy ve dnech 15. - 21. 10. 2012 (42. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v dvaačtyřicátém týdnu roku 2012.  
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný. Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25. 3. 2012 je: SELČ = SEČ + 1 hod. POZOR!!! letní čas (SELČ) končí poslední neděli v říjnu, tedy 28. října 2012.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 15. října v novu a objeví se znovu na večerní obloze. Jupiter na večerní obloze se stává dominantním objektem pro pozorování, na ranní obloze je Venuše. Také můžeme pozorovat meteorické roje, ISS má večerní přelety.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 15. října v  novu a v první čtvrti je v neděli 21. října. Nejblíže k Zemi je Měsíc 17. října - 360 685 km. Od čtvrtka už bude Měsíc dobře viditelný na večerní obloze. 18. října bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc bude 1,1° severně). Tento úkaz bude pozorovatelný večer nízko nad jihozápadním obzorem. 

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter, na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc, kromě rána a Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Venuše
     (- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze a putuje souhvězdím Lva. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem čtvrté hodiny ranní.

Mars 
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera.

Jupiter
     (- 2,7 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem osmé večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem čtvrté hodiny ranní. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, které nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety:
16. 10. v 4 h 00 m SELČ;
16. 10. v 23 h 50 m SELČ;
18. 10. v 5 h 40 m;
19. 10. ve 1 h 30 m;
19. 10. v 21 h 20 m;
21. 10. ve 3 h 10 m a
21. 10. v 23 h 00 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou.
17. 10. nastane v 3 h 19 m až 6 h 33 m zatmění měsíce Io;
18. 10. můžeme vidět od 1 h 31 m do 3 h 40 m  přechod měsíce Io;
18. 10. můžeme vidět od 21 h 48 m do 1 h 00 m zákryt měsíce Io;
20. 10. můžeme vidět od 1 h 25 m do 5 h 48 m zákryt měsíce Europa;
20. 10. nastane v 21 h 30 m konec zákrytu měsíce Ganymed;
21. 10 nastane od 22 h 32 m do 00 h 52 m přechod měsíce Europa.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou. Uran vychází kolem páté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem čtvrté hodiny odpolední. Vrcholí nad jihem již kolem 21 h 30 m SELČ. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     je pokryto několika aktivními oblastmi. Blíží se ke středu kotouče, tak případné erupce mohou mít vliv na geomagnetické pole. Polární záře však asi budou vidět jen ve vyšších zeměpisných šířkách. 

     Tento týden můžeme pozorovat aktivitu meteorického roje Taurid a Orionid. Frekvence však nebude nikterak velká. Koncem týdne vzroste aktivita Orionid až na 10 - 20 za hodinu. Tauridy budou mít aktivitu kolem 5 za hodinu. Stojí zato, pokud bude jasno, zaměřit svůj zrak do oblasti souhvězdí Býka a Orionu.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze.

Den         Začátek      Směr                               Konec          Směr

15.10.     20h 23m      západojihozápad        20h 29m       východ
16.10.     19h 34m      jihozápad                  19h 40m       východoseverovýchod
17.10.     20h 21m      západ                        20h 26m       výchoseverovýchod
18.10.     19h 32m      západojihozápad        19h 38m       východoseverovýchod
19.10.     20h 19m      západ                        20h 24m       východoseverovýchod
20.10.     19h 30m      západ                        19h 36m       východoseverovýchod
21.10.     19h 17m      západoseverozápad     20h 22m       východoseverovýchod
22.10.     19h 28m      západ                        19h 34m       východoseverovýchod

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek