1. 8. 2010

Úkazy na obloze srpen 2010

     V srpnu večer nízko nad západním obzorem najdeme tři planety sluneční soustavy - Venuši, Saturna a Mars. Nejjasnější je Venuše, která je se svým žlutým světlem výrazně zřetelná už při soumraku. Promítá se spolu s načervenalým Marsem a bělavým Saturnem do souhvězdí Panny, jehož nejjasnější hvězda se nazývá Spica (česky Klas).

Mapka souhvězdí Panny a planet krátce po západu Slunce pro 15. 8. 2010.
V průběhu měsíce se vzájemné postavení planet viditelně mění.
     Protože Panna patří mezi jarní souhvězdí, zachází v současné době pod obzor poměrně brzy po západu Slunce. V závěsu za ní pak souhvězdí Pastýře s výraznou načervenalou hvězdou Arcturem a malý oblouček jasných hvězd Severní koruna se svou nejjasnější hvězdou Gemmou. Přes méně výrazná souhvězdí Herkula, Hada a Hadonoše se dostaneme do oblasti krásných letních hvězdných konstelací.

     Letnímu nebi vévodí tzn. Letní trojúhelník. Není to žádné souhvězdí, protože vrcholy rovnoramenného trojúhelníku tvoří tři nejjasnější hvězdy ze tří souhvězdí. Nejvýraznější je bílá Vega z Lyry, poměrně malého souhvězdíčka ve tvaru kosodélníku s Vegou nad pravým horním vrcholem. Západně od něj se rozkládá velká Labuť s roztaženými křídly a dlouhým krkem s hlavou nataženým k jižnímu obzoru. Jasná hvězda z trojúhelníku tvoří její ocas a skutečně se tak i jmenuje - Deneb. Nejníže k obzoru poblíž hlavy Labutě má svoji hlavu Orel. Vévodí jí načervenalý Altair neboli oko Orla, samotné tělo Orla pak směřuje jihozápadním směrem a křídla od těla směřují do stran a protínají Mléčnou dráhu.

     Světlý pás Mléčné dráhy prochází Orlem a Labutí, stoupá vysoko nad hlavu a odtud se sklání k severnímu obzoru. Pod Orlem protíná Střelce - další méně výrazné souhvězdí, které má však směrem k západu nádherného souseda - Štíra se zářivou hvězdou Antarem. Jeho hvězdy má vyjadřovat podobnost s planetou Mars, protože Antares (AntiAres čili soupeř Marsův) má stejně jako Mars výrazně červenou barvu.

     Dalším mimořádně nápadným objektem oblohy, viditelným po většinu noci kromě večera, je planeta Jupiter. V polovině měsíce vychází kolem půl desáté SELČ a zapadá po půl deváté ráno. Koncem měsíce se východ i západ Jupitera posune o necelou jednu hodinu, o kterou vychází a zapadá dříve.

  Mapka pro 15. 8. 2010 23 hodin SELČ - jih.

     Nad severním obzorem jsou notoricky známá cirkumpolární souhvězdí, která nikdy nezapadají. Každý pozná tzv. velký vůz, sedm jasných hvězd seskupených do tvaru vozu nebo názornější „naběračky“. Poslední dvě hvězdy oje velkého vozu směřují do Pastýře na Arctura, který na obloze leží přibližně v pětinásobné vzdálenosti, jaká je mezi zmíněnými hvězdami oje. Sedm hvězd velkého vozu bylo také označováno jako sedm volů, které Pastýř na nebi pase.

     Poslední dvě stálice z velkého vozu, představující kola, se rozněž dají použít pro vyhledání zajímavého objektu. Tentokrát pro polární hvězdu, tedy sice trošku slabší ale v dané oblasti blízko nebeského pólu nejjasnější hvězdu Severku neboli Polárku. Do její blízkosti směřuje prodloužená osa rotace Země, takže v průběhu noci to vypadá, jakoby se celá obloha kolem Polárky otáčela. Polárku vyhledáme tak, že vzdálenost mezi koly velkého vozu protáhneme opět přibližně pětkrát nad velký vůz.

     Stejně jako hvězdy velkého vozu jsou jen součástí mnohem rozsáhlejšího souhvězdí Velké Medvědice, také Polárka je součástí Malého Medvěda obvykle nesprávně nazývaného malým vozem. Kolem něho se obtáčí dlouhé souhvězdí Drak, které však není nijak nápadné, protože ho tvoří slabší hvězdy.

     Východně od Severky nikdo nepřehlédne pět jasných hvězd seskupených do velkého dvojitého W. Jeho impozantní vzhled navíc umocňuje bílý nepravidelný pruh Mléčné dráhy na jeho pozadí. Je to souhvězdí Kasiopea, jedno z vůbec nejkrásnějších na celé pozemské obloze.

Mapka pro 15. 8. 2010 23 hodin SELČ - sever.



Perseidy - maximum v noci z 12. na 13. 8.:

     Pod Kasiopeou směrem k severovýchodnímu obzoru najdeme souhvězdí Persea. Do něho se promítá radiant meteorického roje Perseid. Radiant, tedy místo, odkud zdánlivě vylétávají do všech světových stran meteory neboli létavice. Celý úkaz vzniká tak, že Země překříží dráhu drobných prachových částeček, které se tak dostanou do atmosféry Země a vysokou rychlostí 60 km/s jí prolétávají. Při své cestě se třením o atmosféru rozžhaví a shoří. My pak pozorujeme jemný světlý proužek, který se krátce kmitne oblohou a v okamžiku zase zmizí.

     Prachové částice Perseid zanechala v meziplanetárním prostortoru periodická kometa 109P/Swift-Tuttle. Periodická znamená, že se pravidelně na své dráze vrací ke Slunci, konkrétně v tomto případě jednou za přibližně 130 roků.

     Meteorický roj je aktivní od 17. 7. až do 24. 8., nejvíce meteorů však napozorujeme 13. 8. po půlnoci, kdy by za jednu hodinu mělo proletět 100 různě jasných létavic. Protože maximum roje Perseid by měl vykazovat především jasnější meteory, mělo by se jednat o velmi pěkný jev.

     Ovšem na jasnost komet a meteorických rojů si nelze spolehlivě vsadit. Mohou být výrazně slabší ale také jasnější, než byl předpoklad. Každé pozorování tak může znamenat překvapení.

     Měsíc je 3. 8. v poslední čtvrti, 10. v novu, 16. v první čtvrti a 24. v úplňku.

 
Mapky pro tisk:
 
Mapka souhvězdí Panny a planet krátce po západu Slunce pro 15. 8. 2010.
 
Mapka pro 15. 8. 2010 23 hodin SELČ - jih.
 
Mapka pro 15. 8. 2010 23 hodin SELČ - sever.