3. 5. 2010

Úkazy na obloze květen 2010

Venuše
     Na stmívající se květnové obloze se nad západním obzorem stále skví Venuše jako nejnápadnější "bodový" zdroj. Při pozorném porovnání Venuše (ale i Marsu, Saturnu v tomto období) a hvězd si povšimneme, že tato tělesa se nápadně liší. Jednak jasností, protože planety sluneční soustavy - Venuše, Jupiter, Mars a Saturn - jsou zpravidla jasnější než hvězdy, druhak také jevem, kterému se odborně říká scintilace. Scintilace jsou světelné pulsy hvězd čili mihotání, které vzniká tak, že světelné paprsky obrovských, ale mimořádně vzdálených hvězd, procházejí atmosférou Země jako uzoučký svazek, který se vlivem turbulence vzduchu a průchodem různě hustými a teplými vrstavami atmosféry lámou a uhýbají z původního směru. Planety jsou sice mnohem menší než hvězdy, ale jejich vzdálenost je v porovnání se vzdálenými hvězdami zanedbatelná a jejich světlo přichází k Zemi v širším svazku, jehož průchod atmosférou je mnohem stabilnější. Opticky, pouhýma očima, tedy rozlišíme hvězdy od planet tak, že hvězdy blikají, zatímco planety svítí klidným světlem.

     Planeta Venuše je nejjasnějším planetárním objektem na naší obloze. Je to třetí nejjasnější objekt pozemské oblohy, hned po Slunci a Měsíci. Její světlo je tak výrazné, že v místě mimo rušivá světla civilizace za bezměsíčné noci můžeme spatřit, jak předměty ozářené Venuší vrhají stín. Venuši však můžeme spatřit jen krátce po západu Slunce nebo krátce před jeho východem. Je to dané její skutečnou polohou ve Sluneční soustavě. Venuše, stejně jako Merkur, jsou planety blíže Slunci než Země a proto se na pozemské obloze od Slunce nikdy příliš nevzdálí. Je tedy shola nemožné spatřit je na obloze například během půlnoci. Pro naši zeměpisnou polohu (tedy pro Brno, potažmo ČR) se dne 16. května v 10 hodin dopoledne Venuše a Měsíc na oblohu promítnou těsně vedle sebe, kdy tato zářivá planeta bude jen 0,4 stupně severněji než Měsíc. Nic to ovšem nevypovídá o jejich skutečné blízkosti v prostoru Sluneční soustavy, jedná se jen o postavení zdánlivé. Tento den pro severnější části Země nastane zákryt Venuše Měsícem, z našeho území však tento jev nemůžeme pozorovat.

     Díky své jasnosti je planeta Venuše dobře viditelná ještě na světlé obloze jen krátce po západu Slunce pod obzor. S nastávající tmou si povšimneme, že se v současné době promítá do souhvězdí Býka, kde spolu s otevřenými hvězdokupami Plejádami (kuřátky) a Hyádami tvoří hezký pozorovací komplex zajímavých výrazných objektů.

Mapa oblohy s planetami a kometou pro 21. hodinu SEČ jih dne 15. 5. 2010

Mars a Saturn
    Nejstabilnějšími planetárními objekty květnových nocí jsou stále Mars a Saturn. Mars se svým nápadně načervenalým světlem zkrášluje oblohu asi v polovině vzdálenosti mezi otevřenou hvězdokupou Jesličky v Raku k nejjasnější hvězdě Lva Regulu (1. pád Regulus se považuje za srdce lva, přesný překlad tohoto latinského názvu však znamená Malý král). Saturn se promítá poněkud západněji do souhvězdí Panny.

Jupiter
     K ránu se pak nad východním obzorem objeví planeta Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy.

Planety v dalekohledu
     Všechny výše jmenované planety jsou sice výborně viditelné očima, ale při pohledu i malým hvězdářským dalekohledem (v některých případech i větším "civilním" triedrem) můžeme spatřit i různé zajímavé detaily. Planeta Venuše jeví fáze podobně jako náš Měsíc. Mars má po sobě tmavší "šmouhy" nazvané objevitelem Giovannim Schiaparellim "canali", protože tehdy se věřilo, že se jedná o řečiště vyplněné vodou. Na Saturnu nás upoutá výrazný prstenec objevený už Galileem Galilei. Jupiter má zase 4 tak výrazné měsíce, že jsou patrné v malém dalekohledu jako slabé body seřazené spolu se svojí mateřskou planetou do jedné roviny; navíc můžeme den ode dne sledovat i změnu postavení měsíců.

Kometa 81P/Wild 2
     Do souhvězdí Panny se v současném období promítá jedno zajímavé těleso Sluneční soustavy - periodická kometa 81P/Wild 2. Kometa je pojmenovaná po svém objeviteli Paulu Wildovi, což je nakonec u komet obvyklé. P. Wild ji nalezl na fotografiích z 6. a 8. ledna 1978, tedy před poměrně nedávnou dobou. Že se vysílají sondy k Měsíci či planetám, jsme si již dávno zvykli, ale není tak obvyklé, aby sonda navštivila planetku nebo kometu. Kometa 81P/ Wild 2 se touto výsadou pyšnit může. Sonda Stardust (česky Hvězdný prach) ji minula 2. ledna 2004 ve vzdálenosti pouhých 240 km. Kometa by měla být během května natolik jasná, že ji můžeme směle zařadit k objektům, které v menším astronomickém dalekohledu za dobrých pozorovacích podmínek (tedy v místě, kde není parazitní světlo) pravděpodobně spatříme jako mlhavý bílý obláček. Nicméně jasnost komet je dopředu vždy velmi těžké odhadnout a předpoklad se nezřídka zcela liší od pozorované skutečnosti. Je to dáno tím, že kometární jádra jsou na povrchu tvořena velmi nestabilním materiálem, porézním ledem smíseným s prachem, který může na zvyšující se teplotu při přiblížení ke Slunce reagovat poměrně bouřlivě - velkým uvolněním výronu hmoty a tím pádem nápadným rychlým zjasněním. Jindy pak k předpovězenému zjasnění komety dojde až v později nebo vůbec ne.

Měsíc
    Náš nejbližší souputník bude v poslední čtvrti 6. května v 5 hodin ráno, v novu 15. května ve 2 hodiny po půlnoci, v první čtvrti 21. května v 1 hodinu a úplňku 28. května ve 24 hodin.

Mapa oblohy s planetami pro 21. hodinu SEČ jih dne 15. 5. 2010 - pro uložení a tisk